Jdi na obsah Jdi na menu
 


Epilog - věčnost ve třech

19. 2. 2023

Už je to několik měsíců, co chodím s oběma, a několik týdnů, co s nimi bydlím. Máma dělala dost problémy, ale pak si s ní Drake promluvil a byl klid. Neptejte se mě, co jí udělal. Nejspíš z ní zase začal pít, aby ji měl pod kontrolou. Vlastně už mi to ani tak nevadilo. Chtěl jsem být s nimi a nezáleželo mi na tom. Ohledně toho, že jsem člověk, jsme se pohádali několikrát. Chci, aby mě proměnili. Což ti dva odmítají. Nakonec uznali, že je to dobrý nápad, ale až potom, co jsme je ubil argumenty. Taky v tom hrál roli tak trochu sex. Ono není na škodu mít ty dva v hrsti, no ne? Shodli jsme se na datum, kdy skončím ve škole. Dost by se asi vyptávali, kdybych ukončil z ničeho nic střední.

Jako každý den přijdu ze školy s Kainem. Ten kluk přestal dělat problémy, když zjistil, že ho zmanipuloval Deryl. Nevím, co mu Deryl udělal, ale je jako beránek. Odhodím tašku do svého pokoje, který mi slouží jen jako pracovna a převlékárna. V noci spím v hlavní ložnici. Vlastně nespím. Téměř celou noc se spolu milujeme. Převléknu se do domácího oblečení, které zahrnuje krátké uplé tričko a kraťasy. Nevím, kde je sehnali, ale myslím, že si spletli dámské a pánské oddělení. Ty kraťasy jsou spíš takové trochu volnější slipy, ze kterých mi kouká špička penisu. Vyžadují, abych to nosil i před Kainem, který chudák neví, kam dřív s očima, když mě vidí. Udělám si úkoly a pustím si noťas. Najedu na jednu hru a pustím se do ní. Nedostanu se moc daleko, jelikož po chvíli vejde Kain. Vzhlédnu.

„Potřebuješ něco?“

„Tohle ti nechali pánové.“ Podá mi nějaký balíček a odejde. Stopnu hru a zvědavě ho začnu rozbalovat. Je to nějaká vypolstrovaná krabička. Hned na vrchu je nějaký dopis. Otevřu ho.

„To, kdyby sis chtěl hrát a my nebyli poblíž.“ Přečtu si. Pozvednu obočí a konečně se podívám dovnitř. Leží tam dva vibrátory umě vytvarovaný do realistických penisů těch dvou. Jestli jsem kdy pochyboval, že se s nimi budu nudit, tak teď už to tak rozhodně není. Usměju se a vytáhnu jeden z krabice. Je fakt zručně udělaný. Podle popisu, který pod ním najdu, má pět stupňů, a dokonce simuluje pohyby. Zase ho zandám, krabici strčím na polici za sebou a pokračuju ve hře. Už teď vím, kdy a kde je použiju a rozhodně si je neužiju jen já. Ti dva mají jen smůlu, že neví, co všechno ve mně dřímá. Ostatně začal jsem si užívat i Derylovo mučení. Těším se, až se ti dva probudí a opět si budeme hrát. Vím, že se mnou se ve věčnosti nudit nebudou.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář