Jdi na obsah Jdi na menu
 


4. kapitola - pobláznění?

24. 11. 2022

Povzdechnu si a počkám na Drakeho, kterého jsem zahlédl kousek v ulici. Usměje se.

„Dobrý večer.“ Zavrní. Zapomněl jsem se zmínit, že je už pořádná tma, ačkoliv teprve odbila šestá hodina.

„Dobrý večer.“ Kývnu a pustím ho dovnitř. Znovu se na mě usměje, až musím polknout, jak se mi krev nahrne tam, kde v téhle chvíli nemá co dělat.

„Dáš si něco?“ Kývne hlavou.

„Klidně jen vodu.“ Donesu mu ji a spolu se usadíme v obýváku.

„Co chceš dneska vědět?“ Zamyslí se.

„Čím dneska jezdíte?“ Podívám se na něj a pozvednu obočí. Chce mi jako říct, že vážně nezná auta?

„No, autem nebo autobusem a vlakem.“ Zvědavě se na mě podívá a začne se vyptávat. Musím říct, že důkladně. Ještě, že existuje internet. Některé věci jsem si musel vygooglit, protože jsem je fakt nevěděl. Dívá se mi i přes rameno na to, co píšu do telefonu, abych mu našel odpovědi. Potom vytáhne krabičku se zabaleným telefonem.

„Naučíš mě s tím?“ Požádá mě. Opatrně si ji od něj vezmu a vybalím telefon. Ukážu mu, kam se dává simka, kterou si také donesl, a jak se zapíná. Pak ho provedu základním nastavením. Zbytek si musí osahat sám. Vezme si ho do ruky a začne si s ním hrát. Občas se na něco zeptá. Odpovím mu a navedu na správnou cestu. Poděkuje mi.

„Dáš mi své číslo?“ Podívá se na mě. Chvíli se na něj dívám, než mu ho nadiktuju. Uloží si ho a prozvoní mě. Také si ho uložím. Potom vstane a vytáhne mě na nohy. Zmateně se na něj dívám a čekám, co udělá. Přitáhne si mě do náruče, obejme mě jednou rukou kolem boku a druhou mě pohladí po tváři.

„Krásně voníš.“ Zašeptá. Víc nevnímám, protože mě začne líbat. Podlehnu mu v první vteřině a oplácím mu polibky. Sakra a ještě jednou sakra. Odtáhnu se od něj, až když mi dochází dech. Drake mě nechá a pohladí mě znovu po tváři. Neodtáhnu se. Má příjemně studenou ruku.

„Nepůjdeš se mnou do kina?“ Navrhnu mu rande. Zvědavě se na mě podívá.

„Co je kino?“ Pousměju se.

„Promítají tam filmy.“ Zkusím mu to vysvětlit.

„Rád s tebou půjdu.“ Usměje se na mě a dá mi malou pusu na nos.

„Kdy chceš jít?“ Kousnu se do rtu.

„Zítra?“ Kývne.

„Dobře, v kolik?“ Zamyslím se.

„Podívám se, co dávají, a napíšu ti smsku s časem.“ Navrhnu mu.

„Tak domluveno.“ Zavrní a znovu mě políbí. Po polibku mě pustí a poodstoupí.

„Tak tedy zítra, můj malý poklade.“ Zavrní. Kývnu hlavou a vyprovodím ho. Dívám se za ním, dokud mi nezmizí z dohledu. Zavřu pak dveře. Dojdu si ještě do kuchyně pro pití a vydám se do svého pokoje. Cestou přemýšlím, jak je možné, že stačí dva dny a jsem z něho totálně hotovej. Kdyby mě teď požádal, abych se svlékl, a vyspal se s ním, ještě bych se ho zeptal, jestli nechce spíš do mého pokoje. Zaúpím a třísknu hlavou o zeď. Jak to sakra dělá? Povzdechnu si a vejdu do svého pokoje. Vezmu si z postele pyžamo, osprchuju se a padnu do postele. Na počítač nemám náladu. Usnu jako špalek.

Uprostřed noci se mi začne zdát, jak mi někdo bloudí rukama po těle. Má příjemně studené ruce. Jen zasténám a nastavím se jeho rukám. Dotyčný se uchichtne a ukradne si mé rty. Přitom zabloudí rukou na můj zadeček. Nejdříve prohněte obě půlky, než zajede prstem mezi ně. Pohladí mou dírku, až vzdychnu a prostopášně mu roztáhnu nohy. Odtáhne se od mých rtů a vydá se jimi na hruď, kde začne mučit bradavky. Ani nevím, kdy mě svlékl, ale čert to vem, je to jen sen, ne? Zatímco mučí bradavky, strčí prst do mě. Nechám ho si dělat co chce a sténám. Dotyčný po chvíli přidá ještě další dva prsty a začne mě roztahovat. Sténám. Můj penis je tak naběhlí jako nikdy předtím. Jsem vzrušený na nejvyšší možnou míru. Jakoby omylem se mi o něj otře druhou rukou. Vykřiknu. Tohle jediné stačí k tomu, abych vyvrcholil. Ani nepočká, až odezní orgasmus a pronikne do mě. Jen zasténám a znovu mě to vzruší. Chvíli se nehýbá, aby mi dal čas si zvyknout. Když už je to pro mě dost dlouho, pohnu se, abych mu naznačil, že může. Poprvé uslyším jeho vzdychnutí. Začne se ve mně pohybovat. Jeho přírazy jsou krátké a tvrdé. Musím přiznat, že se mi to líbí. Vyvrcholí dost rychle. Jakmile ucítím jeho sperma ve mně, vzruší mě to ještě víc. Ale on si toho nevšímá. Chci uchopit svůj penis, abych se dostal na vrchol, ale on zadrží mou ruku.

„Nedovolil jsem ti to.“ Zašeptá mi do ucha. Ten hlas mi někoho připomíná, ale nemůžu si vzpomenout koho. Zasténám na protest. Tiše se uchichtne, otočí mě na břicho a vyzvedne na všechny čtyři. Znovu do mě pronikne. Zasténám a vyjdu mu vstříc. Tentokrát nechá vyvrcholit i mě. Vyjde ze mě, aby mě nechal si lehnout. Lehne si ke mně a stulí si mě do náruče. Jen zavrním, jak je to příjemný. Probudím se ráno. V posteli jsem sám a jsem oblečený. Takže to fakt byl sen. Musím říct, že se mi dost líbil. Dám si sprchu a s taškou do školy sejdu do kuchyně. Už se tam otáčí mamka.

„Dobré ráno.“ Pozdravím ji. Usměje se na mě.

„Dobré ráno, zlato. Máš do školy všechno?“ Kývnu hlavou.

„Kromě svačiny.“ Jen se na mě zašklebí a hodí mi ji. Uchichtnu se, ale chytím ji a strčím do tašky. To už dá na stůl snídani. Popřejeme si dobrou chuť a pustíme se do jídla.

„Tys nechal otevřené okno v obýváku?“ Zeptá se mě najednou uprostřed snídaně. Zavrtím hlavou.

„Jasně, že ne, proč bych to dělal?“ Nechápu.

„To je divný. Ráno jsem ho zavírala.“ Lehce se zamračím.

„To už je podruhé. Nejsi náměsíčná?“ Napadne mě. Plácne mě po ruce.

„Blbče.“ Uchichtnu se a dojím.

„A není to okno vadný?“ Zeptám se po chvíli. Zamyslí se.

„Možné to je. Zavolám firmu, aby se na to podívali.“ Usměju se na ni, popadnu tašku a mažu do školy.

„Tak ahoj.“ Ještě stačím křiknout, než se zavřou dveře od domu. Její odpověď už neslyším. Zamířím nejdřív pro Marka.

„Čau!“ Zakřičí na mě čekajíc před barákem.

„Ahoj.“ Odpovím mu, když dojdu k němu.

„Tak pojď. Těšíš se?“ Podívá se na mě poťouchle. Zašklebím se na něj.

„Netěším, ale co mám dělat?“ Zaúpím. Zasměje se a obejme mě kolem ramen.

„Ale no tak, to bude dobrý.“ Snaží se mě povzbudit. Za stálého pošťuchování dojdeme ke škole. Už tam jsou naše fotbalové hvězdy a roztleskávačky a něčemu se hrozně řehtají. Pokrčím rameny a s Markem projdeme kolem nich, jako kdyby tam nebyli.

„Hele, náš buzík dorazil.“ Zasměje se Kain. Přezíravě se na něj podívám.

„Hele, debil nás ovlažil svou chytrostí.“ Rýpnu si do něj s ledovým klidem. V očích se mu objeví vztek.

„Co si to dovoluješ ty nicko!“ Zařve na mě.

„Nejspíš to, co ty. Neznáš přísloví: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá? Ježiš, promiň, já zapomněl. Idiot s IQ tykve nic takového vědět nemůže.“ Odtuším a jdu pryč. Mark se celou cestu do třídy směje jako blázen.

„Tohle bude mít dohru, Saimone.“ Podívá se na mě potom. Odfrknu si.

„Jasně, že jo. Právě jsem ho shodil před jeho fanoušky.“ Povzdechnu si.

„Nevíš, co dneska dávají v kině?“ Kývne.

„Jasně, že jo. Dávají Aquamana a pak o hodinu později Drakula neznámá legenda.“ Zamyslím se.

„V kolik dávají toho Drakulu?“ Podívá se na mě.

„No v šest.“ Kývnu, vytáhnu telefon a napíšu Drakeovi, aby byl u našeho domu v půl šesté.

„Díky, kámo.“ Usměju se na Marka. Pozvedne obočí.

„Ty máš rande?“ Usměju se a kývnu.

„Jo. Mám rande.“ Zavrním.

„Představíš mi ho?“ Pozvedne obočí.

„Až to bude vážné, jdeme jen na první rande, třeba to bude debil.“ Pokrčím rameny. Mark mě poplácá po rameni.

„Přeju ti to kámo.“ Pak už ztichne a dává pozor, neboť přišla učitelka. Také dávám pozor. V hodinách se nic moc nestane, jen píšeme ze dvou předmětů, ale to mám v malíku. Zato přestávky stojí za starou belu. Pořád se mě někdo ptá, jestli jsem fakt gay a jestli jsem už s někým spal. To už fakt protáčím oči a přemýšlím, zda jim nemám udělat něco ne moc hezkého. Nakonec od toho upustím. Na oběd si sednu do jídelny k Markovi a bavíme se spolu. Kain přijde jako vždycky později a sedne si ke své partě. Jenže celou dobu mě pozoruje podivným pohledem. Zamračím se na něj.

„Co se děje, Saimone?“ Všimne si toho Mark.

„Ale nic, jen mě Kain pořád sleduje.“ Zavrčím tiše. Mark se najednou uchichtne.

„Třeba se do tebe zamiloval.“ Napadne ho. Pohled přesunu na Marka.

„Ha, ha, ha. To vůbec není vtipné, Marku.“ Pokrčí rameny.

„Ale vem si, že bys dostal nejžádanějšího chlapa na škole.“ Zašklebím se na něj.

„Jo a on by vyprávěl svým kamarádům, kdy to spolu děláme a jak, ne? A pak se tlemili.“ Zavrčím. Mark zvedne v obraně ruce.

„Já tě s ním dohromady nedávám.“ Zhluboka se nadechnu.

„Promiň, jen mě tím vytáčí.“

„Třeba na to sází.“ Zamyslí se Mark. Jen se znovu ušklíbnu a dojím oběd.

„Máme už jen anglinu, že?“ Mark souhlasně kývne.

„Jo, máš ten úkol?“ Zeptá se mě. Panicky se začnu přehrabovat v tašce, než ho vytáhnu.

„Jo, mám.“ Oddechnu si. Zasměje se, jenže pak na mě vytřeští oči a napodobí mě. Po chvíli vítězoslavně vytáhne úkol.

„Taky ho mám.“ Uchichtnu se, vstanu a odnesu nádobí. S Markem pak zamíříme na poslední hodinu. Po škole zamířím domů, kde hodím tašku do kouta a pustím si počítač. Hned zamluvím lístky na večer. Musím přiznat, že se dost těším. Najedu pak na textový dokument. Píšu si tak trochu deník. Chvíli se dívám na blikající kurzor, než začnu psát. Dokonce si vzpomenu i na ten sen. Při jeho psaní se vzruším. Musím dokonce na chvíli přestat, abych si ulevil. Vzpomenu si na ty studené ruce a smyslný hlas. Na to, jak mě objímal. A pak se mi vybaví i kde jsem ten hlas slyšel. Takový hlas má jedině Drake. Je možný, že má poblázněná mysl si vysnila sex s Drakem?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář