Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ředitel

27. 2. 2020

Protáhnu se na židli, až mi zakřupe v ramenou a krku, a povzdechnu si. Právě teď dělám už čtvrou hodinu přesčas a práce stále neubývá. Spíš se mi kupí čím dál tím víc. Znovu si povzdechnu, narovnám se a pustím se do další práce na počítači. Jsem IT specialista a pracuju v jedné větší firmě. Je jediná na okrese, co tak dobře platí.

„Seichi, jak jsi na tom?“ Opře se o můj stůl můj kolega a kamarád Ryuu. Zatímco on je vyšší s hnědými kratšími vlasy, které mu spadají uličnicky do očí, čokoládovýma očima, pohledným obličejem a vysportovanou postavou, já jsem od něj o hlavu menší. Delší blonďaté vlasy mám svázané ledabyle do culíku, modrozelené oči a nepříliš hezký obličej sedí k mé postavě malého hubeného kluka. Pokrčím rameny.

„Bídně, brachu. Musím to dodělat.“ Přikývne.

„Dobře, tak se uvidíme zítra. Hezký zbytek dne.“ Rozloučí se semnou.

„Hezký zbytek dne.“ Také mu popřeju posmutněle. Měli jsme jít spolu na pivo. Holt to budeme muset přesunout na jindy. Znovu si povzdechnu a pustím se do práce. Trvá další hodinu, než dodělám, co jsem měl rozdělané. Co mi vlastně na poslední chvíli zadal nadřízený, že prý to chce mít ředitel ještě dnes hotové. Konečně napíšu poslední příkaz a uložím to. Pak si sbalím věci a jdu ke kanceláři nadřízeného.

„Šéfe?“ Nakouknu do prázdné kanceláře a povzdechnu si. Je pryč. Nikdo tu není. Kousnu se do rtu a pak se vydám do třetího patra do kanceláře ředitele. Vezmu to po schodech, takže to nějaký čas zabere, ale aspoň si utužím fyzičku. Ve třetím patře se zhluboka nadechnu a vydám se do té největší kanceláře tady. Před ní mě zastaví sekretář.

„Stalo se něco?“ Je to menší muž tak stejně vysoký jako já. Hnědé vlasy skoro do černa krátce střižené a temně černé oči, kulatý obličejík a vysportovaná postava. Musím říct, že je docela hezký. Hezčí než já.

„Jen jsem přišel říct, že už mám hotovou práci, co mi zadali pro ředitele, a jdu domů.“ Vysvětlím. Pozvedne obočí.

„To zadali Vám?“ Sjede mě pohledem. Zamračím se.

„Jo, a co jako?“ Zavrčím. Usměje se na mě.

„Vůbec nic, chvíli tu počkejte, jistě Vás bude chtít vidět.“ Otočí se na podpatku, zaklepe na dveře a vejde dovnitř.

„Pane, je tu zaměstnanec, prý to má hotové.“ Uslyším za dveřmi. No ano. Mám ucho přitisklé na dveře.

„Ať jde dál.“ Uslyším odpověď. Okamžitě odskočím od dveří a mlčky čekám. Sekretář vyjde po chvíli ven a pozve mě dál. Vejdu a překvapeně zamrkám. Nikdy jsem tady nebyl a měl jsem určité představy. Myslel jsem si, že to tu je přeplněné knihami a papíry. Místo toho jsou tři obrovské regály podél tří stěn. Ano, i na té straně, kde jsou dveře, je knihovna. Přes jednu stěnu se táhne obrovské okno. A uprostřed toho sedí náš ředitel za obrovským dubovým stolem, na kterém je špičkový noťas, domácí telefon a nějaký štos papírů. Za stolem sedí mladý muž. Vypracovanou postavu halí luxusní drahý oblek. Dlouhé černé vlasy má vzadu sepnuté nejspíše velmi drahou sponou. Jeho zelené oči se nyní zaměřily na mě. Polknu.

„Dobrý podvečer.“ Pozdravím slušně a ukloním se, jak se na dobrého podřízeného sluší. Vstane.

„Tak ty jsi ten, co to dodělal?“ Nejistě kývnu.

„Ano, pane. Pokud je to vše, rád bych šel už domů.“ Pozvedne obočí.

„Pojď sem.“ Přestává se mi to líbit. Začínám se cítit jako kořist. S malou dušičkou přejdu k jeho stolu. Ředitel obejde svůj stůl a zastaví se přede mnou. Opře se o něj. Stále si mě prohlíží. Když už chci něco říct, najednou se pohne a vezme mou bradu do prstů. Polknu.

„Nevím, o co tu jde, pane, ale rád bych šel domů. Jsem tu už čtyři hodiny přes čas.“ Zamumlám. Nijak na to nereaguje. Nakloní se ke mně a políbí mě! Šokovaně vyvalím oči. Po minutě se ode mě odtáhne, ale stále drží mou bradu.

„Hm…..sladký.“ Zavrní a druhou rukou si mě přitáhne za pas blíž k sobě. To už se vzpamatuji.

„Pusťte mě!“ Uchichtne se.

„Klidně křič, nikdo tu není.“ Odtuší, pustí mou bradu a začne mi rozepínat kalhoty. Zalapá po dechu nad tou drzostí a začnu se s ním prát. Tedy možná by to k něčemu bylo, kdybych nebyl tak malý a slabý. Nemám žádnou sílu, jsem spíš hubený, než svalnatý.

„Co to děláte, pusťte mě.“ Snažím se mu přikázat, ale spíš to ze mě vyjde jako zakňourání. Znovu mě políbí.

„Bude se ti to líbit, tvůj nadřízený mi říkal, že bys chtěl povýšit.“ Zavrní. Šokovaně zalapám po dechu, trochu se od něj odstrčím a jak to nečekal, tak mě pustí. Okamžitě toho využiji a vrazím mu ukázkovou facku. Přivře oči, odstrčí se od stolu a narovná se do své plné výšky. Polknu a trochu couvnu. Je nejméně o hlavu a půl vyšší.

„Tohle sis měl rozmyslet. Buď si tě vezmu po dobrém, nebo po zlém. Záleží jen na tobě.“ Odtuší a chytne mě za ruku. Znovu polknu a je mi do pláče.

„Po dobrém.“ Špitnu. Přitáhne si mě k sobě a políbí.

„Hodný chlapec.“ Zavrní. Pak mě pustí.

„Svlékni se.“ Nařídí mi. Poraženecky si stáhnu již rozeplé kalhoty i se spodky a vystoupím z nich.

„Celý.“ Odtuší. Podívám se na něj, ale svléknu si i svetr s košilí. Obejde mě a zezadu mě obejme. Naskočí mi husí kůže, jak se mě dotkne, a proti své vůli začnu být i vzrušený. Spíš cítím, jak uvidím, že se uculil. Jednou rukou zajede do mého rozkroku a vezme můj penis do ruky. Zasténám. Je to už dlouho, co jsem s někým byl. Vlastně mám jen čas na to, abych si ho rychle vyhonil ve sprše, než si zalezu do postele. Sevře ho v ruce a začne po něm přejíždět rukou. Po chvíli začnu sténat a opřu se o něj, jak mi začnou pomalu vypovídat nohy. Pevněji mě k sobě přitiskne a ještě trochu zrychlí. Po chvíli vykřiknu a vyvrcholím. Trochu zahanbeně se dívám, jak mu mé sperma stéká po ruce. Pustí mě a ruku si otře do kapesníku, který vytáhl bůh ví odkud. Podívám se na něj a kousnu se do rtu. Pozoruje mě zeleným pohledem plným chtíče. Polknu. Znovu mě obejme rukou a natlačí na svůj stůl.

„Opři se.“ Přikáže mi. Vím, co chce. Zavřu oči a položím se na ruce. Tím pádem na něj vystrčím svůj zadeček. Jen zavrní a prstem zajede do mého otvoru. Zalapám po dechu, jak to zastudí. Na prstě má zřejmě lubrikant. Neviděl jsem ho, že by si něco takové bral. Po chvíli tam strčí dva prsty a začne mě roztahovat. Zasténám, jak je to příjemné. Najednou prsty zmizí a jedním přírazem do mě vrazí svůj penis. Vykřiknu bolestí a prohnu se. Je hrozně velký a ta příprava nestačila. Ocením, že se nehýbá a snažím se na něj zvyknout a uvolnit se. Nic neříká, jen mě hladí po těle. Po chvíli bolest odezní a on se pohne. Zasténám slastí a pohnu se proti němu. Nenechá se pobízet dvakrát a začne se ve mně pohybovat. Sténám. To, že brzy vyvrcholí, zjistím podle intenzity jeho sténání. Vezme můj penis do ruky a pár tahy mě vynese k sobě. Vyvrcholíme společně. Udýchaně si položím hlavu na jeho stůl. Vyjde ze mě a uslyším, jak si zapne poklopec. Pak se ke mně nakloní.

„Musím uznat, že jsi dobrý.“ Zavrní mi do ucha a políbí mě na něj. Překvapeně otočím hlavu a podívám se na něj. Usměje se na mě, ale mně se jeho úsměv nelíbí. Nevěstí nic dobrého.

„Obleč se. Pojedeme domů.“ Narovná se. Oddechnu si a pod jeho bedlivým dozorem se obleču. Počká, až se upravím, vezme si nějaké věci a mou ruku a táhne mě ven.

„Umím jít sám.“ Taktně ho upozorním. Nijak na to nereaguje a táhne mě dál. Trochu se vyděsím, když mě odtáhne až do garáží. Stojí tam jen jedno auto ve VIP zóně. Odtáhne mě k němu a odemkne.

„Nastup.“ Rozkáže mi.

„Promiňte, řediteli, ale můžu jít domů po svých.“ Namítnu slabě. Podívá se na mě s pozvedlým obočím.

„Kdo říká, že jdeš do svého ubohého bytu o jedné místnosti?“ Odtuší mrazivě. Polknu.

„Půjdu k sobě domů.“ Postavím se mu. Křivě se na mě usměje.

„Obávám se, že půjdeš tam, kam budu chtít já. Nebo snad mám pustit do světa video, jak mě prosíš, ať tě udělám?“ Zavrní. Hrkne ve mně.

„Já jsem ale celou dobu mlčel.“ Zašeptám.

„Pro mě není problém to tam dodělat.“ Odtuší. Ještě chvíli se na něj dívám, než nastoupím do toho zpropadeného auta. Ten parchant si to nahrával! Posadí se za volant a vyjede. Mlčky otočím hlavu k okýnku a dívám se, kudy jedeme. Stejně jsem za chvíli ztracený, protože v téhle části jsem ještě nebyl. Zajede k nějaké bráně u nádherného velkého domu. Brána se automaticky otevře a ředitel zajede dovnitř. Zaparkuje v garáži, vystoupí, obejde auto a otevře mi dveře. Vystoupím a podívám se na něj. Vezme mě za ruku a odvede mě do domu. Jakmile za námi zavře dveře, otočí se ke mně a sundá si sako a košili. Polknu, jak mnou projede vzrušení. Uculí se na mě.

„Svlékni se.“ Přikáže mi. Váhavě ho poslechnu a svléknu se celý. Odmítám se červenat nad svým vztyčeným penisem. Prohlédne si mě, vezme mě za ruku a odvede do nějaké místnosti. Uprostřed je něco, co připomíná mučící stůl s pouty pro nohy a ruce a zeď pokrývají nějaké předměty. Vejdu dovnitř, přejdu k jedné a prohlížím si to. Po chvíli mi dojde, že se dívám na různé sexuální hračky. Vypísknu, když se mě nečekaně dotkne. Otočím se na něj a polknu. Tak intenzivní pohled neměl ani v kanceláři, když mě poprvé uviděl nahého. Pozvedne obočí.

„Pochopím, jestli budeš chtít odejít. Pokud neodejdeš, budeš můj. Navždy.“ Zavrní a mnou projede nová vlna vzrušení.

„Chci být tvůj.“ Uslyším se říkat. Uculí se a políbí mě tak divoce, až mi vyrazí dech. Oplatím mu polibek neméně vášnivě a rukama začnu bloudit po jeho hrudi. Vzdychne, vezme mě pod zadečkem a vysadí nahoru. Nohama se zaháknu za jeho pas. Nechá mě a odnese k tomu stolu, kde mě položí. Odtáhne se ode mě, až když nám dojde dech. Pustím ho a on vezme nejdříve jednu a potom druhou ruku a přiváže je. Paradoxně to ve mně vyvolá ještě větší vzrušení. Můj penis je tak naběhlí, jako nikdy předtím. Pak vezme jednu mou nohu, pokrčí ji v koleni a připoutá tak, aby se nepletla a přitom odhalila i můj zadeček. To samé udělá i s druhou. Zasténám.

„Hm….ještě jsem ani nezačal.“ Zašeptá mi do ucha a rukou se jakoby mimochodem otře o můj penis. Prohnu se a zasténám.

„Pššš.“ Zavrní, přejde ke stěně a vytáhne obrovský vibrátor. Vyvalím na to oči. Uchichtne se, zapne ho na plné otáčky a bez nějaké přípravy ho strčí do mého zadku. Vykřiknu bolestí a prohnu se. Ale tentokrát na mě moc ohledy nebere. Začne s tím okamžitě pohybovat. Po chvíli začnu sténat a pohybovat se proti němu, jak mi to začne být dost příjemné. Okamžitě mi boky zastaví.

„Ty jsi ale zlobivý chlapec.“ Zavrní a přestane pohybovat i vibrátorem. Zasténám na protest. Uchichtne se a přejde znovu ke stěně. Nevidím, co vzal do ruky, ale jsem si jistý, že se to, co nejdříve dozvím. A mám pravdu. Navlékne mi na můj vzrušený a po dotyku prahnoucí penis nějaké kolečko a stáhne to až ke kořenu. Pak se nahne k mému uchu.

„Uděláš se, až ti to dovolím, dřív ne. Tohle ti pomůže.“ Zašeptá mi do ucha. Zasténám, na nic jiného se nezmůžu. Uculí se a svlékne si kalhoty. Prohlížím si ho, je velký a rozhodně se těším, až bude zase ve mně. Přejde ke mně a vyleze si na stůl. Skloní se a začne mě líbat. Přidám se k polibku a prst u vibrátoru zaznamenám, až když je ve mně. Nejspíš zkoumá, jaké je tam místo, aniž by musel vytáhnout vibrátor. Zasténám mu do úst. Zavrní, znovu mě začne líbat a jedním pohybem pronikne do mě. Vykřiknu, sevřu ruce v pěst a prohnu se. Zatraceně to bolí. Přestane se hýbat, aby mi dal čas si zvyknout. Upřímně, kdyby mi nezačal hladit penis a zbytek těla, nejspíš by to trvalo hodně dlouho. Takhle bolest odezní o něco dříve. Jakmile ucítí, že jsem se uvolnil, pohne se ve mně. Díky vibrátoru je to něco neuvěřitelného. Zasténám a pohnu se proti němu. Zavrní a začne se pohybovat. Sténám a ve chvíli, kdy vyvrcholí, mě znovu zaplaví bolest. Měl jsem také vyvrcholit, ale ten kroužek tomu zabránil. Zasténám na protest. Vyjde ze mě a skloní se.

„Copak bys rád?“ Zašeptá a políbí mě.

„Prosím.“ Zažadoním. Uchichtne se.

„O copak prosíš?“ Trápí mě dál.

„Prosím, potřebuju.“ Zasténám.

„Tak mi to řekni. Musíš mi to říct, zlato. Neumím číst myšlenky.“ Zašeptá mi do ucha.

„Prosím, udělej mě.“ Zčervenám, když to řeknu.

„Hm…..byl jsi moc hodný chlapec, tentokrát ti vyhovím.“ Odpoví mi, stáhne z mého penisu kroužek, skloní se a vezme ho do úst. Stačí jen pár pohybů jeho jistě talentovaného jazyka a vyvrcholím. Přitom vykřiknu a prohnu se. Všechno to spolyká, pak vypne vibrátor a vytáhne ho ze mě. Znaveně se na to dívám. Pohladí mě po tváři a rozváže mě. Trochu se na něj usměju, natáhnu nohy a usnu ani nevím, jak. Už necítím, jak mě bere do náruče a odnáší do své ložnice, kde mě položí do postele a ošetří mě.

Probudím se v cizí posteli a cizí místnosti. Ještě zmámený spánkem se rozhlédnu kolem sebe. Místnosti dominuje obrovská postel s nebesy, ve které ležím, nalevo ode mě je obrovská vestavěná skříň a napravo zas obrovské okno s francouzskými dveřmi do zahrady. Naproti mně jsou pak dveře. Chci vstát, ale jakmile se pohnu, projede mnou obrovská bolest v zadní části mého těla. Musím říct, že to včera byla fakt jízda. Nejhorší na tom je, že je ředitel firmy, ve které pracuji. Ale v posteli to fakt umí. Zasténám bolestí a znovu si lehnu. Ve dveřích se objeví ředitel a přejede mě pohledem. Je jen v kalhotách a zatraceně mu to sluší. Musím uznat, že má fakt nádherný tělo. Přejde k posteli a posadí se ke mně.

„Jak ti je?“ Dost mě zaskočí jeho otázka. Trochu polknu.

„Bolí mě…..no ty víš.“ Zrudnu, jak nedokážu vyslovit, že mě bolí zadek. Přikývne.

„Otoč se na břicho.“ Poručí mi a ze stolu vytáhne nějakou mastičku. S největší opatrností to udělám a otočí hlavu, abych viděl, co bude dělat. Nabere si na prst mastičku a s největší opatrností mi namaže otvor. Bolí to jako čert, to vám tedy povím.

„Chvíli počkej, pak se můžeš obléct.“ Pohladí mě po vlasech a odejde. Počkám opravdu jen malou chvíli a opatrně se posadím. Už to není tak zlé. Uznám a podívám se kolem sebe. Na posteli kousek ode mě leží mé oblečení ze včera. Navléknu si ho a jdu za ním. Vyjdu z ložnice do malé chodby, která vede rovnou do obýváku, který je propojený s kuchyní a jídelnou. Ředitel stojí v kuchyni a právě dělá snídani. Podívá se na mě.

„Posaď se, na stole je čaj nebo káva. Nevím, co máš rád.“ Usměje se na mě. Přejdu k němu, vytáhnu se na špičky a políbím ho. Překvapím ho tím. Usměju se a pak se posadím ke stolu.

„Jak se vlastně jmenuješ?“ Nakloním hlavu na stranu. Podívá se na mě dost pobaveně.

„Neříkej, že neznáš jméno ředitele společnosti, ve které pracuješ.“

„Chci to slyšet od tebe.“ Odpovím mu. Pravdou je, že ho opravdu neznám. Přijímal mě můj přímý nadřízený a o nic jiného jsem se nestaral.

„Satari Hiro.“ Odpoví mi.

„Těší mě, já jsem Katora Seichi.“ Představím se.

„Já vím.“ Trochu mě zaskočí jeho odpověď. Naleji si kávu a podívám se na něj.

„Znáš všechny své podřízené?“ Zavrtí hlavou.

„Ne, jen ty, které plánuji ošukat do bezvědomí.“ Odpoví mi. V té chvíli jsem se napil, takže vyprsknu tekutinu a rozkašlu se. Podívá se na mě dost káravě, ale hodí mi hadr, kterým můžu utřít vyprsknutou kávu. Dokašlu a utřu po sobě stůl. Po chvíli dodělá snídani a donese ji na stůl. Posadí se a já mu popřeji dobrou chuť. Popřeje mi ji také a pustíme se do jídla. Musím uznat, že vařit umí.

„Jak si to myslel s tím, že budu tvůj navždy?“ Zamumlám po chvíli.

„Tak jak jsem to řekl. Ještě dnes se přestěhuješ sem. Je nepraktické, abys pořád pendloval. Navíc na to nebudeš mít čas.“ Pozvednu obočí.

„O čem to mluvíš?“ Uculí se.

„Jak ty můžeš být nejlepší na oddělení, když nepochopíš pár jednoduchých vět.“ Rýpne si do mě. Zavrčím na něj.

„Samozřejmě tuto noc hodlám zopakovat a to co nejdříve, jak jen to tvé tělo dovolí. Pár takových souloží a tvůj zadeček si zvykne.“ Zavrní. Zrudnu, když tohle řekne.

„Kde bereš tu jistotu, že já to chci?“ Zavrčím. Znovu se uculí.

„Stačilo, abych ti ukázal tu místnost a byl si povolný úplně ke všemu, to za prvé a za druhé, pořád mám to video.“

„Dobře, ale to video smažeš.“ Zavrčím neochotně. Zasměje se.

„S tím moc nepočítej, zlato.“ Napije se kávy.

„Chci ho vidět.“ Zaskočím ho po chvíli. Pokrčí rameny.

„Jak chceš.“ Pomalu dojí a uklidí nádobí. Pomůžu mu s tím. Pak mě vezme za ruku a odtáhne do pracovny. Posadí se na židli, pustí počítač a posadí si mě na klín. Nechám se a dívám se, jak ťuká heslo a pak najíždí na jednu složku. Znovu naťuká nějaké heslo a najede na jedno video. Upřímně má jich tam dost.

„Kolik kluků si takhle zneužil?“ Zavrčím. Musím přiznat a to dost neochotně, že žárlím.

„Ty jsi první, tohle je porno.“ Zavrní mi do ucha. Trochu nepohodlně se zavrtím. Začínám být tak trochu vzrušený.

„Ještě chvíli se takhle vrť a je mi jedno, že tě tvůj otvůrek bolí.“ Zašeptá vzrušeně. Polknu a okamžitě se vrtět přestanu. Hiro video pustí i se zvukem. Opravdu si to natáčel a celé. Dokonce je tam i detail toho, jak jeho penis vniká do mého zadku. Dívám se na to dost šokovaně, ale stejně musím přiznat, že mě to vzrušilo. Víc se opřu o Hira a zrychleně dýchám. Hiro mi rozepne kalhoty a rukou zajede dovnitř. V prstech sevře můj vztyčený penis. Zasténám.

„Vzrušuje tě to.“ Zavrní. Neptá se, jen konstatuje. Souhlasně zasténám. Začne rukou přejíždět po mém penisu, natočí si mou hlavu k sobě a začne mě líbat. Oplácím mu polibky a sténám mu do úst. Netrvá dlouho a vyvrcholím. Přitom vykřiknu a prohnu se. Počká, až se uklidním a před mou pusu nastaví ruku potřísněnou spermatem. Kousnu se do rtu. Co po mě sakra chce?

„Slízej to.“ Zašeptá mi do ucha. Otočím k němu hlavu, jestli to myslí vážně. Pozvedne obočí a vyčkává. Tiše si povzdechnu, vezmu jeho ruku do svých a začnu slízávat své sperma z jeho ruky. Musím říct, že je to tak erotické gesto, až jsem znovu vzrušený. Hirův penis mi tlačí do zadečku. Slížu všechno, pustím jeho ruku, sklouznu z klína a rozepnu jeho kalhoty. Opře se do židle a nechá mě dělat, co jen chci. Vytáhnu jeho obrovský penis a vezmu ho do úst. Zasténá a zaryje nehty do opěradla. Uculím se a hraju si s ním dost dlouho, než mu dovolím vyvrcholit. Vždycky ho vynesu nahoru a pak své úsilí snížím. Sténá a prohýbá se ke mně. Vždycky, když mu nedovolím vyvrcholit, jen zavrčí a temně se na mě podívá slibujíc pomstu. Když to zopakuji už potřetí, zadívá se na mě ještě temnějším pohledem. Polknu a tentokrát ho nechám vyjít na vrchol. Nechám ho vyvrcholit do své pusy a všechno spolykám. Pak si mě vytáhne k sobě a políbí mě. Ani jeden si už videa nevšímáme. Jsem si jistý, že s ním budu šťastný, i když mě vlastně v počátku k sexu donutil. Tak vzrušující vztah si rozhodně nenechám uniknout!

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář