Můj svět fantazie

Vyletím z domu po strašné hádce s rodiči. Vůbec mě nechápou. Utřu si slzy a běžím ani nevím kam. Vyběhnul jsem jen v džínách, teniskách, triku a lehké mikině na zip. Abyste byli v obraze. Jsem právě ve třetím ročníku na střední. Za týden je mi osmnáct. Jmenuji se Kai Jason a můj otec je podnikatel. Je bohatý, ale nedává to na odiv. Je toho názoru, že prachy vás šťastným neudělají. Abych měl nějaké peníze, musím mu pomáhat ve firmě. Zpomalím do kroku a ušklíbnu se. Nedává mi vůbec žádné volno. Buď chodím do školy, nebo do té jeho firmy. Kamarádi se na mě už vykašlali, protože jsem na ně neměl čas. Rozhlédnu se kolem sebe a posadím se na lavičku. Doběhl jsem do parku, který je od našeho domu vzdálený přes kilometr. Opřu si ruce o kolena a složím do nich hlavu. Nešťastně si povzdechnu. Polodlouhé černé vlasy, které mám po ramena, mě zalechtají na rukou. V tom ucítím, jak mi do nich někdo vjede rukou. Rychle zvednu hlavu a setkám se s pohledem zlatavě medových očí.

„Ahoj, není pozdě na to tu vysedávat?“ Kousnu se do rtu.

„Nemyslím si. Potřebujete něco?“ Muž se usměje, až se mu na pohledné tváři udělají dolíčky. Prohrábne si dlouhé blonďaté vlasy.

„Ne, jen jsem si myslel, že ti je špatně. Mohu si přisednout?“ Prohlédnu si ho. Je vyšší než já a to není žádný div, když měřím jen 170 cm. Na sobě má dlouhý černý kabát. Pod ním bílou košili a černé kožené kalhoty. Košili má zapnutou jen tak, aby se neřeklo, takže je vidět vypracovaná postava. Naproti tomu já jsem spíše vyzáblí. Poslední dobou toho moc nesním s tátou za prdelí. Asi bych měl zmínit, že jsem na muže, i když jsem si to nechtěl přiznat. Takže trochu zčervenám a děkuji bohu za to, že je noc a není to vidět. Pokrčím rameny.

„Když chcete.“ Usměje se na mě a posadí se.

„Máš uplakané oči.“ Prohodí. Znovu pokrčím rameny.

„Nevím, proč bych Vám to měl říkat. To jsou jen mé problémy.“ Hájím se. Muž se pohne a dá mi ruku na koleno. „Však jsem tím nemyslel nic zlého. Jen ti chci pomoct. Kdyby ses mi třeba svěřil, ulevilo by se ti.“ Navrhne mi. Kousnu se do rtu, ve kterém mám pearcing. To také táta nemohl skousnout. Nechal jsem si udělat pearcing na několika místech, stejně jako tetování.

„Já mám problém s tátou.“ Špitnu skoro neslyšně. Muž, aby mi nejspíš dodal odvahu, mě pohladí po koleni. Polknu.

„Poslední dobou mě pořád jen peskuje. Už ode mě odehnal všechny mé kamarády. Pořád jen dřu v té jeho firmě, ale jemu je to zřejmě málo.“ Vzlyknu ke konci a snažím se zadržet další příval slz. Muž mě obejme druhou rukou kolem ramen, mou hlavu si položí na své rameno a začne mě tišit. Nejspíš se ve mně něco uvolnilo, protože místo toho, abych se uklidnil, se ještě víc rozpláču. Víc si mě přitáhne do náruče a hladí mě po zádech jednou rukou. Tu druhou má stále na mém koleni a posunuje jí stále blíž k mému rozkroku. Jakmile si to uvědomím, rychle se od něj odsunu.

„Asi bych už měl jít domů. Děkuju.“ Zašeptám a chystám se vstát. V tom však přijde druhý muž. Je podobně vysoký jako ten na lavičce, ale statnější. Je oblečený podobně jako blonďák, jen nemá košili. Na nahou hruď si vzal rovnou dlouhý kožený kabát. Přemýšlím, jestli mu v tom není zima. Nejspíše ne. Uznám po chvíli. Vlasy má podobně dlouhé jako já na ramena a jsou hnědé. Jeho ostře řezané rysy dávají znát jeho aristokratický původ. Čokoládové oči si mě se zájmem prohlížejí. Usměje se na mě.

„Ale kampak. Ještě jsme se neseznámili.“ Zavrní, přisedne si k nám na lavičku a dá svou ruku na mé druhé koleno. Polknu.

„Rodiče mě budou hledat. Musím jít domů.“ Pokusím se znovu vstát. Hnědovlasý muž mě vtlačí do lavičky a rty se přiblíží k těm mým. Snažím se uhnout, ale za mnou je ten blonďák a drží mě, abych nikam neutekl.

„Pšt, bude se ti to líbit.“ Zašeptá mi do rtů a políbí mě. Vytřeštím oči a zkoprním. Zřejmě mu to nevadí, protože si začne hrát s mými rty. Nejdříve je objede jazykem a pak skousne horní ret a zatahá za něj. To samé udělá s dolním rtem a chvíli si hraje s pearcingem, než požádá o vstup do mých úst. Vyhovím mu. Ani nevím, proč jsem podlehl a kdy. Muž vjede jazykem dovnitř a nejdříve propátrá má ústa. Když ho to přestane bavit, vyzve můj jazyk ke hře. Chvíli váhám, než se k němu připojím. Zavrní. Zatímco se líbáme, blonďák využije mé nepozornosti. Rozepne mi džíny a rukou vjede dovnitř. Ucítím, jak vezme můj penis do ruky a začne po něm přejíždět rukou. Zakňučím a hnědovlásek ukončí polibek, abychom se nadechli. Opřu se o lavičku a zrychleně dýchám. Jsem vzrušený. Nejen z polibku, ale také zásluhou blonďáka, který zpracovává zručně můj penis.

„Počkejte, to nemůžete. Jsme muži.“ Zašeptám celý červený. Oba se na mě pobaveně podívají.

„A to vadí, koloušku?“ Zavrní blonďák a ukradne si mé rty. Hnědovlásek zatím přejede jazykem po krku. Rozepne mi mikinu a stáhne ji ze mě. To samé udělá s trikem. Pak už spokojeně jazykem přejede z krku na hruď a začne si hrát s mými bradavkami. Zasténám blonďákovi do úst a prsty jedné ruky zajedu do vlasů hnědovláska. Blonďák se na chvíli odtrhne od mých úst a stáhne si kabát s košilí. Polknu a rukou, kterou mám volnou, přejedu zvědavě po jeho hrudi. Vím, co chtějí dělat.

„To chcete dělat tady?“ Špitnu nesměle. Blonďák se na mě usměje.

„Nikdo nás neuvidí, koloušku.“ Zašeptá a sehne se k mému rozkroku.

„Nadzvedni se.“ Nařídí mi. Udělám to a on mi stáhne kalhoty i s trenkami ke kotníkům. Trochu rozevřu nohy, ale blonďák to zřejmě nepotřeboval, protože se ihned sklonil k mému penisu a vzal ho do úst. Zasténám a sevřu jeho paži. Nikdy jsem si nemyslel, že to bude takové. Hnědovlásek polibky sjede až k blonďákovi a oba střídavě berou do úst můj penis. Je to tak vzrušující, že to po chvíli nevydržím a vyvrcholím. Oba se pak narovnají a uculí se na mě. Hnědovlásek se sehne a políbí mě.

„Sundej si ty kalhoty.“ Zavrní. Udělám to a on si mě pak vezme na klín. Znovu si ukradne mé rty, takže ztracen v jeho polibcích chvíli necítím, když mě blonďák připravuje na jeho vpád. Ucítím to, až když do mě strčí druhý prst. Lehce sebou trhnu a odtáhnu se od hnědovláska.

„Ne.“ Zavrtím hlavou.

„Co ne?“ Zašeptá mi ze strany do ucha blonďák a prsty polaská nějaký bod uvnitř. Překvapeně zasténám a prohnu se.

„Mám přestat, koloušku?“ Zavrní. Zavrním hlavou.

„Ne, ne-nepřestávej.“ Vyderu ze sebe. Oba se uchichtnou a po chvíli blonďákovi prsty nahradí hnědovláskův penis. Je tak velký, že to příšerně bolí. Zareju mu nehty do ramenou, prohnu se a můj výkřik bolesti zadusí blonďákova ústa. Ocením, že po mě nechce, abych se ihned pohyboval. Blonďák mě začne hladit po těle a vezme můj ochablý penis do ruky. Začne ho zpracovávat a já po chvíli ucítím slast místo bolesti. Zvědavě se tedy pohnu. Zasténám slastí, kterou mě to přinese. Hnědovlásek se usměje, políbí mě a začne mi pomáhat s vysedáváním. Blonďák si rozepne své kalhoty, posadí se na opěrku lavičky tak, abych měl výhled na jeho penis, který vytáhnul z kalhot. Chvíli si ho tře rukou, než se usadí tak, abych na něj dosáhnul. Oba mě donutí, abych ho vzal do úst. Je jiný, než ten hnědovláskův. Je silný a štíhlí. Začnu ho sát a hrát si s ním. Oba vyvrcholí zároveň. Jeden do mých úst a druhý do mého zadku. Mého penisu si nikdo ani nevšiml. Pustím blonďáka z úst a sesednu. Hnědovlásek se uculí.

„To si myslíš, že jsme skončili?“ Pozvedne obočí. Otočím se na něj.

„Cože?“ Blonďák se najednou ocitne za mnou.

„Ještě není konec, koloušku.“ Zavrní mi do ucha. Donutí mě se předklonit. Opřu se o opěradlo lavičky. Blonďák toho využije a svým penisem vjede do mého zadku. Zasténám. Hnědovlásek mě dost roztáhnul, takže blonďákův penis do mě vjel bez jediného zádrhelu. Hnědovlásek se usadí na lavičku hned u místa, kde jsem opřený.

„Sehni se ještě víc a vezmi mě do úst.“ Zavrní. Udělám to a zasténám, když se do mě blonďák dostane ještě hloubš. Oba zasténají a začnou se ve mně pohybovat. Nechám je a jen zvládnu sténat kolem hnědovláskova penisu. Oba vyvrcholí po několika minutách. Blonďák mě pak nechá si sednout na lavičku. Vezme můj penis do ruky a zručnými tahy mě přivede k vrcholu. Vyřízeně se opřu a zastíním si oči rukou. Oba se uchichtnou. Ucítím polibky na klíční kosti vpravo a pod prsem vlevo. Pak bolest a nakonec nic.

Probudím se nad ránem zimou. Jsem stále na té lavičce, i když si myslím, že to byl sen. Povzdechnu si, vstanu a jdu pomalu domů. Dojdu tam po čtvrt hodince. Otevřu si svýma klíčema. Potichu zase zamknu a chci se vydat do svého pokoje, když mě zastaví táta.

„Pojď si promluvit.“ Pobídne mě. Kousnu se do rtu, ale jdu do obýváku. Opřu se o futra a založím si ruce na prsou. Táta si zatím sedne na pohovku a podívá se na mě.

„Omlouvám se. Neměl jsem na tebe tak vyjet. Dneska a zítra máš volno. Dneska ti školu omluvím, takže si jdi lehnout. Zapomněl jsem, že máš právo také na svůj život, Kaii.“ Posmutněle se na mě podívá. Kývnu.

„Fajn, omluvu beru, dobrou noc.“ Klidně mu odpovím a jdu do svého pokoje. Tam si vezmu čisté věci. Zamířím do koupelny. Stáhnu ze sebe džíny a triko s mikinou a zarazím se. To je fakt divné. Mám čtyři podivné ranky. Dvě u klíční kosti a dvě pod prsem na levé straně. To, že jsou upíři, jsem věděl už z jejich chování. Ty ranky mi to jen potvrdili. Zarazím se v půli kroku do sprchy. Že by to nebyl sen? Zalezu si do sprchy, nastavím si teplotu vody a opřu se rukama o zeď. Chvíli váhám, než jednou rukou vjedu na zadek. Prstem se dostanu k mé dírce a kousnu se do rtu, když zaznamenám vlhké cosi. Opatrně to naberu na prst a přiblížím k očím. Zřejmě je to sperma. Usoudím a zvědavě to olíznu. Chutná to tak, jako ti dva v noci. Vybaví se mi scény, jak mi stříkají do úst. Vzruší mě to. Povzdechnu si a prsty si smyju sperma z mého zadku. Pak zajedu prsty na můj penis a při vzpomínkách na sex s těmi dvěma se přivedu k vrcholu. Smyju všechny stopy po sexu, utřu se a jdu si lehnout. Ano, spím nahý. Probudí mě k večeru máma.

„Zlato, je ti něco? Už je to dlouho, cos prospal celý den.“ Starostlivě mi sáhne na čelo.

„Jsem v pořádku, mami.“ Kývne.

„Dobře, tak se pojď najíst.“ Počkám, až odejde a vylezu z postele. Obléknu si domácí oblečení a jdu za ní do kuchyně. Najíme se a já se vrátím do pokoje. Sednu si k počítači. Najedu na stránky školy a udělám si úkoly. Pak se naučím a už jen tak surfuju po netu. Samozřejmě skončím na stránkách s pornem. Zamknu se a pustím si nějaké žhavé video. Po chvíli ho však vypnu a povzdechnu si. Ti dva se mi pořád dostávají do myšlenek. Kousnu se do rtu a po chvíli se rozhodnu. Obléknu si něco teplejšího, než včera. Což znamená džíny, triko, mikina a bunda a vydám se do parku. Rodiče odjeli do divadla, takže se díky bohu neptali, kam jdu. Posadím se na stejnou lavičku a mlčky zakloním hlavu, abych se podíval na hvězdy. Trvá chvíli, než mi výhled zakryje blonďatá hlava a ukradne si mé rty. Zasténám mu do rtů a oplácím mu polibky. Blonďák se ode mě odtáhne, až když mi dochází dech. Podívám se na něj. Usměje se a pohladí mě prstem po čelisti.

„Myslel jsem, že už nedojdeš, koloušku.“ Zavrní. Zamračím se na něj.

„Neříkej mi koloušku, jmenuji se Kai.“ Hnědovlásek se zasměje.

„Tak přeci jen vystrkuje drápky. Jsem Hano a blonďák je Saimon.“ Představí je. Pousměju se. Hano se posadí z druhé strany a políbí mě.

„Myslím, že teď se přesuneme.“ Ozve se Saimon. Hano dokončí polibek a vstane. Oba mě vytáhnou na nohy a odvádí někam pryč. Kousnu se do rtu.

„Jsem jen chvilkové rozptýlení?“ Zašeptám po chvíli tiché chůze. Saimon se zasměje.

„Ne, koloušku, to si nemyslím.“ Hano mě pohladí po ruce a proplete si se mnou prsty.

„Nejsi. Jen svůj vztah budeme muset skrývat. Máme mnoho nepřátel.“ Lehce se zamračím.

„Tím myslíš co?“ Hano se pousměje.

„Tím myslím, že nepůjdeme se představit k tvým rodičům. Nikdy se nesmí dozvědět, s kým chodíš. Bude jim muset stačit, že jsi zadaný.“ Zavrní, zastaví se a ukradne si mé rty. Zasténám mu do rtů.

„Prosím.“ Zašeptám mezi polibky.

„Už to nevydržím, chci vás.“ Zakňučím. Oba se zasmějou. Hano ukončí polibek a za ruku mě táhne k nějakému domu na konci ulice. Je to dost blízko parku. Nemusím říkat, že jakmile jsme překročili práh, pomilovali se semnou hned ve vstupní chodbě, že. A neskončilo to jen u toho. Promilovali jsme spolu skoro celou noc. Ti dva mají obrovský apetit, ale mně to nevadí. Domů jsem se dostal až další den odpoledne. Máma vyváděla, ale když zjistila, že jsem byl u přítele, začala se rozplývat. Táta nebyl nadšený, že jsem gay, ale vzal to v podstatě dobře. Dostal jsem také klíče od jejich domu, takže už k nim nemusím chodit, když jsou doma. A náš vztah se vyvíjí víc než slibně. Zatím jsme šťastný, ale jednou přijde den, kdy zemřu, a započne má pouť reinkarnace, protože ti dva mě nechtějí přeměnit. Vážně, co by jim to udělalo, kdyby mě také zasvětili. Mohli bychom být spolu navěky.