Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koncert

22. 3. 2020

Ušklíbnu se a vezmu si do ruky porty. Dnes v našem malém sále hrají dvě metalové skupiny. Jako vždycky jim musím upevnit porty, abychom na dálku mohli korigovat ozvučení mikrofonů. Přejdu ke dvoum skupinám a začnu jim to připevňovat. Nijak mi to neulehčují. Hlavně tedy zpěvák skupiny, na kterou přijdou stovky lidí. Je to tedy hlavní skupina. Myslím, že se jmenují Amarath. Muž je vyšší s hnědými dlouhými vlasy a hnědýma čokoládovýma očima. Kolem úst má pěstované vousy. Jeho vypracované hubené tělo je potetované. Tedy to, co mám možnost vidět. Je oblečen do kožených černých kalhot a k tomu má koženou černou vestu. Kolem krku a zápěstí má stříbrné široké pánské řetízky a náramky. Na pravé ruce je prsten s lebkou. Musím říct, že je k pomilování. Sakra, na co to myslím? Povzdechnu si.

„Můžete se přestat vrtět, ať můžu ten port správně připevnit?“ Zavrčím na něj nespokojeně. Uculí se na mě a hodí po mě koketním pohledem. Upřímně, nechápu, co se mu na mě líbí. Jsem o něco menší než on. Mám delší černé vlasy, zelené oči a jsem hubený až hrůza. I když jím, co mi přijde pod ruku, nikdy jsem moc nepřibral. Mám sice svaly a žádný tuk, ale pořád jsem dost hubený.

„Chrisi, tak ho nech pracovat.“ Ozve se bubeník té skupiny. Zpěvák se jen zachichotá, ale už stojí v klidu. Připevním mu konečně port a jdu si po své práci. Což znamená, že se přesunu do sálu a pomáhám zbytku připravit pódium po zvukové stránce. Pak se přesunu ke svému zvukovému malému ostrůvku uprostřed sálu a pustíme se do zkoušek zvuku. Ve chvíli, kdy jsme spokojeni, se otevřou dveře do sálu a začnou sem pouštět diváky. Koncert přetrpím ve svém ostrůvku. Upřímně, nehrají špatně. Mám rád dobré kapely a ve své práci jich potkám spousty. Nejen ty dobré. Koncert úspěšně skončí, a jakmile lidé odejdou ze sálu, my se pustíme do demontáže zařízení. Ráno musí být sál připravený na nějakou besedu. Ještě že tu bude druhá parta. Pomůžu klukům v sále a pak zaběhnu do zákulisí, kde jsou ještě obě kapely. Oběhnu nejdříve předskokana se zpěvačkou. Ty, jakmile je zbavím jejich portů, odjedou do hotelu. Nejspíše jsou dost unavení. Nedivím se jich. Pak se váhavě vydám k hlavní kapele. Zpěvák se na mě už culí z dálky. Nechám si ho až nakonec, což ho jen vydráždí. Opatrně k němu přejdu a z opasku jeho kalhot si chci vzít port, když mi vezme ruce do svých a přitáhne blíž k sobě.

„Ale kocourku, snad si nemyslíš, že to budeš mít tak lehké.“ Zavrní mi do ucha. Zamračím se na něj a nadechnu se, že mu pěkně od plic něco řeknu, když se na mě natiskne a políbí mě. Jazykem vjede do mých úst a začne je plenit. Tiše mu vzdychnu do úst. Jeho vousy mě jemně škrábají po tváři. Sakra, je to už dost dlouho, co jsem někoho měl. Odtáhne se ode mě až po minutě. Uculí se, pustí mě jednou rukou a pohladí mě po tváři.

„Myslím, že je z tebe hotovej, Chrisi.“ Uchichtne se jeden z jeho kapely. Vytrhnu se zpěvákovi a vezmu si i port.

„Dobrou noc.“ Zavrčím a chci odejít zpátky do sálu překontrolovat, jestli to už mají hotové, když mě jeho ruka zadrží.

„Ale no tak, kocourku. Líbilo se ti, když jsem tě líbal. To nemůžeš popřít.“ Culí se na mě ten prevít.

„Já nic nepopírám, jen nestojím o povyražení.“ Zavrčím, vytrhnu mu ji a otočím se k odchodu. Odešel bych, kdyby mi ostatní členové nezastoupili cestu. Zamračím se na ně.

„Můžete mě nechat pracovat? Už je fakt pozdě a já bych se rád ještě prospal.“ Zavrčím nabroušeně. Ani se nehnou a k mým zádům se natiskne pevné tělo zpěváka. Jemně mi foukne do ucha a skousne lalůček. Musím se držet, abych nezasténal. Z ruky mi sebere port a pak mě pustí.

„Tak to udělej rychle. Počkáme tu na tebe, kocourku.“

„Neblbněte a vraťte mi ten port.“ Požádám ho. Uchichtne se.

„Až se vrátíš.“ Povzdechnu si. Zbytek kapely se rozestoupí, abych mohl projít. Protáhnu se mezi nimi a zmizím do sálu. Zbytek týmu všechno dodělal, takže jen založím porty, kromě toho jednoho, co mi sebral z ruky, a jdu si vzít nějaké věci do šatny, abych mohl vypadnout. Kolegové mi popřejí dobrou noc a odejdou. Já se vrátím zpátky do zákulisí, aby mi vrátil port. Zpěvák se na mě uculí a obejme mě kolem ramen. Zamračím se na něj.

„Ten port, prosím.“ Zavrčím. Foukne mi do ucha a dá mi pusu na tvář.

„Dám ti ho, až na pokoji, kocourku.“ Zamračím se na něj.

„Snad si nemyslíš, že s tebou vlezu do postele.“ Zamračím se na něj. Pozvedne obočí.

„Budeš mě ještě prosit, abych ti to udělal.“ Zašeptá mi do ucha tak, abych ho slyšel jen já. Podívám se na něj. Mrkne a uculí se na mě. Ani nezaznamenám, že jsme vyšli z budovy. Všimnu si toho samozřejmě, až když mě strčí do auta. Pohodlně se usadím a unaveně se dívám, jak řidič nastartoval a vyjel do hotelu. Samovolně se mi zavřou oči a usnu ani nevím jak. Proudím se v nějaké posteli a zmateně se rozhlédnu kolem sebe. Jsem v nějakém hotelovém pokoji a právě teď ležím v obrovské manželské posteli. Posadím se a prohrábnu si své vlasy. V té chvíli zjistím, že jsem polonahý. Vylezu z postele a po pohledu na hodinky tiše zaúpím. Jsou dvě ráno. Nejednou se otevřou dveře z koupelny a vyjde zpěvák jen v ručníku. Tiše zalapám po dechu. Jeho dlouhé vlasy jsou mokré a má je rozprostřené po zádech. Z nich mu na hruď co chvíli skápne kapka vody. Polknu a sleduju ji pohledem. Zteče na jeho pevnou hruď a dál na vypracované břišní svaly a ztratí se v tmavých chloupkách v podbřišku, které vedou pod ručník až k jeho přirození. Dech se mi zadrhne v hrdle a já musím polknout knedlík v krku, i když se to moc nedaří. Očima se vrátím na jeho pobavenou tvář. Přejde ke mně a políbí mě. Hraje si s mými rty. Chvíli okusuje spodní ret a pak zase horní. Když se toho nabaží, vjede svým jazykem do mých úst a plení je. Zasténám mu do úst a po chvíli se nechám přemluvit a přidám se k jeho hře jazyka. Odtáhne se ode mě až po několika minutách. Ani jsem si nevšiml, že mě objal kolem pasu, dokud se na mě nenatiskne svým vzrušeným klínem. Zasténám a opřu se dlaněmi o jeho hruď.

„Chrisi, měl bych jít. Nechci být tvým dalším zářezem.“ Zašeptám. Jednu ruku přesune z mého boku na tvář.

„O čem to mluvíš?“ Zavrní.

„Vím, co se povídá, Chrisi. Rád si užíváš.“ Zamračím se na něj. Tiše se zasměje.

„Tohle rozšířil můj bývalý přítel. Chtěl se mi tak pomstít za rozchod.“ Lehce zmateně se na něj podívám.

„Proč ses s ním rozešel?“ Zaboří mi tvář do vlasů a zavrní.

„Rád rozhazoval mé peníze. Přestalo mě to bavit. Spíš jsem si připadal, že si vydržuju prostituta.“ Přizná mi. Podívám se na něj a kousnu se do rtu.

„Proč já? Nejsem ničím výjimečný.“ Usměje se na mě a znovu mě pohladí po tváři.

„Pro mě jsi dokonalý, zlato. Už dlouho sleduju tvou práci. Až teď se mi poštěstilo tě mít na koncertě.“ Zašeptá mi do ucha a znovu mě políbí. Ohromeně mu polibek oplatím. Tak uznávaný metalový zpěvák sledoval mě, obyčejného zvukaře Marca Santora?

„Počkej Chrisi. To je všechno moc hezké, ale říkáš to uprostřed noci a upřímně, moc ti nevěřím.“ Přiznám. Nijak ho to nerozhodí.

„Přesvědčím tě.“ Zavrní a přisaje se mi na rty. Nechám ho a do polibku se přidám. Zlomil můj odpor. Už dlouho jsem nikoho neměl. Vzdychnu a rukama se rozeběhnu po jeho těle. Zasténá mi vzrušeně do úst a vmanipuju mě na postel. Nechám se tam položit a vysvléct z oblečení, co mám ještě na sobě. Tedy jen z kalhot a spodního prádla. On si nechá spadnout ručník. Zasténám, když ho uvidím nahého. Můj pohled přitáhne jeho vztyčený penis, který je naběhlý a ohromný. Tohle chce do mě dostat? S uculením se mi podívá do mých rozevřených očí a klekne si nade mě. Pak už mi nedá šanci nad tím přemýšlet a přisaje se mi na rty. Zasténám mu do úst a prsty se rozeběhnu po jeho těle. Vzdychne a rty se přesune na mé tělo, které začne polibky mapovat. Ani si neuvědomím, že se polibky dostal až k mému penisu, který vzal do úst. Vykřiknu a prohnu se k němu. Vjedu prsty do jeho vlasů a sténám.

„Chrisi, já….já už….“ Zasténám a jemně ho zatahám za pramen vlasů, aby toho nechal. Odežene mou ruku a ještě přidá. Sténám a prohnu se k němu. Jen zavrní a po chvíli ucítím na svém vstupu neposedný prst, který mě začne roztahovat. K jednomu se pak přidá druhý a nakonec i třetí. Jakmile najde ten hrbolek uvnitř mě a přejede po něm prsty, už to nevydržím a vyvrcholím mu do úst. Trochu zahanbeně se na něj podívám. Vytáhne se ke mně a tím vytáhne i prsty ze mě. Políbí mě, až mi znovu vyrazí dech a pronikne do mě na jeden příraz. Vykřiknu trochou bolesti. Jeho ruce se opět rozeběhnou po mém těle a na jakoukoliv bolest mi dají zapomenout. Po téměř minutě se konečně pohne a já zasténám. Pohnu se automaticky proti němu. Živočišně zavrčí a se zasténáním se začne pohybovat. Znovu mě to vzruší. Najednou si mě přitáhne do náruče a posadí se semnou na klíně. Zasténám, když se změní úhel přirážení a při každém pohybu se otře o mou prostatu. Sténám a pohybuju se proti němu. Vyvede nás oba k vrcholu a já se pak o něj opřu, jak mi dojde energie. S hmatatelnou starostí a láskou mě nadzvedne, aby ze mě vyklouznul, a pak mě položí do postele. Lehne si ke mně, přikryje nás a vtáhne si mě do náruče. Nechám se a zavřu oči. V téhle chvíli je mi jedno, kdo to je, hlavně, že mě objímá. Usnu ani nevím jak.

Probudím se v něčí náruči. Zmateně nakrčím čelo, jak se snažím si vzpomenout. A pak mi to trkne. Já se vyspal se zpěvákem metalové kapely. Na chvíli zavřu oči, abych se uklidnil. Teď mě vyhodí z postele a vysměje se mi. Jenže se nic neděje. Jen jeho ruka spočívající mi na boku se najednou pohne a sjede mi na penis. Okamžitě otevřu oči a natočím hlavu tak, abych na něj viděl. Ležím totiž na boku zády k němu. Setkám se s jeho pohledem nádherných čokoládových očí. Pak se ke mně nahne a políbí mě. Vzdychnu a přivřu oči slastí. Můj penis se začne zvedat a odpovídat tak na péči, kterou mi věnuje.

„Dobré ráno, Marcu.“ Zašeptá mi do úst.

„Jsi nádherný, když tu takhle ležíš.“ Zavrní a znovu si ukradne mé rty.

„Chrisi.“ Zasténám mu do úst. Uculí se a rty po chvíli sjede na můj krk, který začne okusovat.

„Chci tě. Nemůžu se tě nabažit, Marcu. Buď můj.“ Zašeptá. Jednou rukou si mě natočí tak, aby do mě okamžitě mohl vniknout, což vzápětí udělá. Zasténám a okamžitě se proti němu pohnu. Nenechá se rozhodně dlouho pobízet a začne se ve mně pohybovat. Vyvrcholíme společně, a když ze mě vyjde, podívám se na něj. Skousnu si ret. Nakloní se ke mně a políbí mě.

„To, co jsem řekl, jsem myslel vážně. Chci tě, nezajímá mě, co na to kdo řekne. Jsi můj a já tě nepustím.“ Zavrní majetnicky.

„Miluju tě.“ Dodá, když na to nic neřeknu. Šokovaně se na něj podívám a zalapám po dechu.

„Ale vždyť se ani neznáme.“ Namítnu slabě. Uculí se na mě.

„Tak se poznáme, zlato, ale už tě nepustím.“ Polknu, ale zahřeje mě to. Slabě se na něj usměju.

„A jak si to představuješ? To za mnou budeš lítat z jiné země?“ Zavrtí hlavou.

„Budu žít samozřejmě s tebou. Navíc, kluci tu stejně už bydlí, takže nebude žádná změna.“ Zavrní a vtáhne si mě do náruče. Nechám ho, zavřu oči a vdechuju jeho vůni. Jak je možné, že se mi život obrátil naruby jen díky jednomu koncertu metalové skupiny?

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

:)

(Aky, 13. 12. 2020 15:27)

Moc pěkné opravdu jednohubečka jak vyšitá:) povedlo se

(≧▽≦)

(Asako, 27. 8. 2020 16:51)

Lalinko kdypak přidáš něco pěkného ?? Přestávám mít co číst (☆▽☆)

Re: (≧▽≦)

(Lafix, 26. 9. 2020 12:12)

Ahoj, snažím se napsat další kapitolu nebo alespoň jednorázovku, ale nějak mi na to nezbývá čas. Tak snad se brzy zadaří.

Re: Re: (≧▽≦)

(Asako, 31. 10. 2020 21:13)

Ahoj tak to budu držet palce ať je inspirace <3 ^_^