Můj svět fantazie

Posadím se na postel. Mark si sedne na svou a dívá se na mě podivným pohledem.

„Proč u tebe nemůžu žít?“ Položí znovu tu prokletou otázku.

„Protože to nejde, Marku. Jsem vůbec rád, že mi dovolí tě občas vidět a někam tě vzít.“ Zašeptám zničeně.

„Rozvod nebyl lehký ani pro jednoho z nás. Nejhorší pro mě bylo, že mi odepírala tě vidět. Nechtěla, aby ses ode mě nakazil, tak to aspoň pořád tvrdila.“ Sklopím hlavu. Není to pro mě lehké říct mu pravdu. Najednou ucítím ruku na rameni.

„Je mi už šestnáct, tati. Sám rozhodnu, s kým chci žít a s ní to není.“ Pohladí mě po něm. Vzhlédnu k němu a posmutněle ho pohladím po tváři.

„Představuješ si to všechno hrozně jednoduše, synku.“

„Vždyť je to jednoduché. Jen ty to děláš složitým.“ Obejme mě a položí si hlavu na mé rameno.

„Když do toho začneš šťourat, nedovolí mi ani ty víkendy, Marku. Bylo těžké to vybojovat. Teď se možná tváří, že jsme nejlepší přátelé, ale před dvěma lety to tak nebylo.“ Pohladím ho po ruce a vyvléknu se z jeho náruče.

„Jdi si lehnout, ráno brzy vstáváme.“ Poradím mu. Dám mu pusu do vlasů a vstanu. Usměje se na mě.

„Neboj se. Bav se, tati.“ Mrkne na mě. Trochu zčervenám, ale vezmu si nějaké věci a odejdu ke Greyovi. Ve dveřích se minu s ochrankou, která zamíří do pokoje za mým synem. Grey už mě čeká. Usměje se na mě, přejde ke mně a obejme mě. Také ho obejmu. V jeho náručí se uvolním a položím si hlavu na jeho rameno. Nechá mě. Zvedne jednu ruku z mých zad a přesune ji do vlasů. Ucítím, jak mě začne hladit. Je to tak příjemné, když se pro změnu o mě někdo stará.

„Greyi, proč si přijel?“ Zašeptám.

„Protože jsi můj a nenechám tě samotného.“ Zavrní, odtáhne si mě od sebe a pohltí mé rty. S radostí mu polibek oplácím. Po chvíli mě však začne svlékat. Také ho začnu svlékat a nechám se pohltit vášní. Probudí mě budík v půl osmé. Zaklapnu ho, opatrně se vymotám zpod Greye a jdu si dát sprchu. Pak se obléknu na túru a vzbudím svého syna a Greye. Po snídani vyrazíme do hor. Grey s Markem si kupodivu padli do noty a já jsem za to rád. Oba si užívají tenhle výlet. V téhle chvíli jsem šťastný a neřeším, co přinese budoucnost. Grey vypadá, že by mě chtěl po svém boku jako svého partnera. Vrátíme se do hotelu až na večeři. V klidu se najíme a jdu zabalit naše věci. Zítra už odjíždíme. Vrátím se pak ke Greyovi a zbytek noci se milujeme. Pomalu a vášnivě. Cítím v tom tolik lásky.

Ráno se probudím tak, jak jsem zvyklí. Jsem v posteli sám. Najednou mě přepadne ohromný smutek. Cítím se sám. Vylezu z postele, prohrábnu si vlasy a jdu do sprchy. Pak se vrátím do pokoje k Markovi. Popřeje mi dobré ráno. Trochu se na něj usměju a i se zavazadly sejdeme dolů. Nejdříve dáme kufry do auta a pak jdeme na poslední snídani tady. U stolu už sedí Grey se svým bodyguardem. Kousnu se do rtu, ale přejdeme k nim a posadíme se. Grey se na mě usměje.

„Dobré ráno, zlato.“ Nahne se ke mně a přede všemi mě políbí. Oplatím mu polibek.

„Dobré ráno, proč jste na nás nepočkali?“ Špitnu tiše tak, aby to mohl přejít mlčením. Natáhne ke mně ruku a sevře tu mou.

„Byl si kouzelný, když jsi spal. Nechtěl jsem tě budit. Volali mi z kanceláře.“ Vysvětlí mi. Kývnu a pustím se do jídla, které nám přinesou. Grey mě pozoruje.

„Jedeš odvést Marka?“

„Ano, Marika nás pozvala na grilování.“ Kývnu. Grey pozvedne obočí.

„Chceš, abych šel s tebou?“ Zavrní. Polknu. Marek mě pozoruje s pozvednutým obočím a čeká. Jeho oči mě jasně prosí, ať ho vezmu sebou.

„Budu rád, když půjdeš.“ Usměju se na Greye. Rozzáří se.

„Pojedu s vámi v autě. Troy pojede za námi mým autem.“ Přikývnu a pomalu dojím. Koupím na cestu nějaké jídlo a pití a jdeme do auta. Mark přenechá přední sedadlo Greyovi a natáhne se na zadní sedačky. Nastoupím na místo řidiče a hladce vyjedu směr domov. Cestou panuje ticho. Ale není to takové to nepříjemné dusivé. Grey však po chvíli začne klást otázky a tak se spolu bavíme a diskutujeme o všem a o ničem. Mark nám do toho občas vpadne svým nápadem. Bavím se pohledem na Greyův obličej, když řekne nějakou pitomost. Zaparkuji po několika hodinách u domu své bývalé ženy. Mark si povzdechne a vystoupí jako první. Po něm vystoupí Grey a já vylezu jako poslední. Vytáhnu Markovi jeho zavazadlo a s Greyem a jeho bodyguardem v patách se vydám do domu. Mark vytáhne klíče a odemkne.

„Haló, jsme tady!“ Křikne do domu. Z kuchyně vykoukne Marika a usměje se.

„Ahoj, zlato, jsem ráda, že jste dojeli v pořádku.“ Vyjde na chodbu a Marka obejme.

„Ahoj.“ Klidně ji pozdravím.

„Ahoj.“ Pustí Marka a podívá se na mě. Pak ji pohled padne na Greye a jeho bodyguard a pohled jí ztvrdne.

„Kdo to je?“ Zasyčí.

„Tohle je Grey Simons a jeho bodyguard. Myslím, že se jmenuje Troy.“ Představím je.

„Greyi, tohle je Marika, moje bývalá žena a máma Marka.“ Představím je. Grey se na ni usměje, přejde k ní a potřese jí rukou.

„Velmi mě těší. André mi o Vás hodně vyprávěl.“ Zrůžoví a usměje se na něj.

„André neříkal, že si přivede kamaráda.“ Grey se na mě podívá a pak pohled přesune na Mariku.

„Vlastně, ve skutečnosti jsem jeho partner. Chodíme spolu ale jen krátce a nechtěl, aby Vás to uvrhlo do rozpaků.“ Opět se usměje tím jeho úsměvem. Marika se ošije a pustí jeho ruku.

„To je v pořádku. Tohle je poprvé, co mi někoho představil. Většinou je ani nebere na výlet s Markem.“ Šlehne po mě pohledem. Grey se na mě podívá.

„Za to mohu já. Donutil jsem ho, aby mi řekl, kam jedou. Pak jsem se k nim prostě přidal. Nedal jsem mu prostor protestovat. Nechtěl jsem je nechávat samotné. Je to pro nás stále nové a poznáváme se.“ Culí se ten mizera.

„Jistě, pojďte. Můj manžel Sam už rozdělává gril. Dáte si pivo?“ Otočí se Marika na patě a jde před námi. Trochu si vydechnu a vydám se jako první za ní na zahradu. Mark si už běžel uklidit věci do svého pokoje a připojí se k nám později. Grey s Troyem se vydají za námi. Marika nás odvede na zahradu. Usadí Greye s Troyem a přitočí se k Samovi u grilu, kterého políbí. Oplatí jí polibek a podívá se na nás. Já stále stojím ve dveřích. Něco mu zašeptá do ucha a on se zatváří, jako kdyby mu boleli zuby. Pak se ale usměje na Greye. No jo, poznal v něm toho miliardáře. Pak se podívá na mě.

„Ahoj André.“ Pozdraví mě. Kývnu mu na pozdrav.

„Chceš s něčím pomoct, Mariko?“ Zeptám se hostitelky. Kývne.

„Jasně, pojď mi pomoct to odnést všechno z kuchyně.“ Vydá se ke mně. Otočím se na patě a jdu do kuchyně. Ona mě cestou dohoní.

„Co to sakra vyvádíš, André?“ Zeptá se mě potichu. Nadechnu se.

„Nemůžu za to. Už jsme tam byli, když tam přijel.“ Hájím se. Zavrtí hlavou.

„Tohle jsem nemyslela. Vážně si chceš něco začínat s miliardářem? Víš, že tě má jen jako chvilkové rozptýlení, že jo.“ Zmateně se na ni podívám. Ona má o mě strach?

„Mari, nemůžu s tím naprosto nic dělat. Má mě ve své moci.“ Přiznám jí tiše. Obejme mě.

„Jen tě nechci vidět zraněného jako před rokem. Myslela jsem, že Mark přijde o svého otce.“ Také jí obejmu.

„Myslel jsem, že budeš vyvádět, že byl Mark i s mým přítelem.“ Tiše přiznám.

„Chtěla jsem, ale pak jsem si uvědomila, že po tobě nemůžu chtít, abys mu v tomhle lhal. Udělala jsem několik rozhodnutí, na která nejsem hrdá. Omlouvám se, že jsem ti tak ubližovala.“ Pohladí mě po zádech. Odtáhnu se od ní.

„Kdo jsi a kde je Marika.“ Zasměje se a bouchne mě pěstičkou do hrudi.

„Blbče. Vezmi tohle pivo.“ Vrazí mi do rukou čtyři láhve piva a otvírák. Vezmu to na zahradu. Jak jsem si myslel, Sam se čile baví s Greyem. Postavím láhve na stůl. Jednu otevřu a podám ji Greyovi. S díky si ji vezme. Podívám se tázavě na Troye, ale ten zavrtí hlavou. Tak se otočím na Sama a jedno mu otevřu. Poděkuje mi. Pak se vrátím znovu za Marikou a pomůžu jí všechno nanosit na zahradu. Usadím se pak u Greye s další láhví piva. Mark přijde po několika dalších minutách a posadí se k nám. Usměju se na něj. Vrátí mi úsměv.

„Kde jste se poznali?“ Promluví najednou Marika.

„André se mnou dělal rozhovor. Tak jsem ho poznal. Pak jsem se spojil s redakcí a chtěl jsem, aby mě doprovodil na konferenci.“ Usměje se Grey. Marika pozvedne obočí.

„A André souhlasil?“ Odkašlu si.

„Neměl jsem na výběr.“ Suše jí odpovím. Grey se zasměje a vezme mě za ruku. Proplete naše prsty.

„Neříkej, že toho lituješ?“ Rýpne si do mě. Podívám se na Greye a trochu se usměju.

„Ne, vlastně ne, nelituju.“ Marika se usměje a převede řeč na jiné téma. Jsem jí tak nějak vděčný. Nakonec spolu strávíme příjemné odpoledne. Rozloučíme se až někdy k večeru. Přejdu ke svému autu. Grey mě následuje. Otočím se k němu a tázavě se na něj podívám. Obejme mě kolem pasu a políbí.

„Pojedeš ke mně?“ Pohladí mě po tváři.

„Zítra jdu do práce.“ Namítnu. Zavrtí hlavou.

„Klidně tě omluvím.“ Zavrní mi do úst a znovu mě políbí. Oplatím mu polibek.

„Ne, mám svou práci rád. Ale jestli chceš, můžeš jet ty ke mně.“ Nabídnu mu opatrně. Pohladí mě po tváři.

„Souhlasím.“ Usměje se, pustí mě a přejde k autu. Otevřu ho a nastoupím na místo řidiče. Greyův bodyguard nastoupí do jeho auta a jede za námi. Zavedu ho do města k paneláku, ve kterém bydlí. Zaparkuju v garážích a vystoupím. Grey vystoupí také. Vezmu si z kufru svou tašku. Grey zatím přejde ke svému autu a vezme z kufru tašky jak svou tak bodyguardovu. Dovedu je do svého bytu ve druhém patře. Jeho bodyguard to nejdřív celé projde, než nám pokyne, že můžeme vejít. Jen protočím oči a nechám ho. Pak vejdu dovnitř. Ukážu Greyovi ložnici a tomu bodyguardovi pokoj pro hosty. Vybalím si a špinavé prádlo dám do pračky. Osprchuju se. Obléknu si pyžamo a jdu do své ložnice, kde padnu do postele. Grey mě vystřídá v koupelně. Už neslyším, kdy se vrátil, protože usnu.