Jdi na obsah Jdi na menu
 


2. kapitola - výlet s milionářem

8. 12. 2021

Probudí mě sám Grey. Protáhnu se a zívnu.

„To už jsme na místě?“

„Za chvíli.“ Kývne. Znovu zívnu a protřu si oči. Pak si z tašky vytáhnu láhev vody a napiju se. Zamračí se na mě.

„Kdybys řekl, že máš žízeň, tak bychom ti napít dali.“ Pak se ke mně nakloní.

„Neboj se, o hladu a žízni tě nenechám, ale možná tě nechám toužit po svém těle.“ Zašeptá mi. Zakuckám se vodou a nevyjadřuji se k tomu.

„Nerad se něčeho doprošuju.“ Odtuším. Jen se na mě uculí. Jakmile přistaneme, vstane. Také vstanu a se svou taškou jdu za ním z letadla. Venku na nás již čeká ochranka, která zajistila auto. Jen nám otevřou zadní dveře. Zašklebím se, ale nastoupím dovnitř ke Greyovi. Připoutám se a raději se dívám z okýnka. Najednou ucítím na svém stehně ruku. Rychle se podívám na Greye. Culí se na mě jako měsíček. Zamračím se na něj. Chci jeho ruku chytit a dát pryč, ale on můj pohyb zadrží a rukou na stehně sjede až na vnitřní stranu. Zadrhne se mi dech v hrdle a cítím, jak se začínám vzrušovat. Rychle hodím pohledem k řidiči, ale ten dělá, jako že si ničeho nevšiml. Polknu.

„Pane Simonsi, kam vlastně jedeme?“ Ozvu se a mám co dělat, abych nezasténal, když se jeho ruka posune ještě víš.

„Nejdříve se ubytujeme. Obchodní jednání mám až zítra.“ Osvětlí mi.

„Pane, jsme na místě.“ Vpadne mu do řeči řidič. Greyova ruka zmizí z mé nohy, pustí mi ruku a kývne.

„Dobře, tak pojď.“ Tiše si oddechnu a vystoupím i se svou taškou. Jakmile uvidím hotel, zůstanu na to zírat. Stojíme totiž před Hiltnem. V tak špičkovém hotelu jsem ještě nikdy nebyl.

„Už konečně půjdeš nebo potřebuješ pozvánku?“ Ozve se Grey z chodníku. Zavřu pusu, kterou jsem otevřel údivem, a přesunu se k němu. Vezme mě za ruku a vede dovnitř.

„Pusťte mě, chodit umím sám.“ Ucedím skrz sevřené zuby. Hodí po mě pobaveným pohledem.

„To já vím, ale nehodlám tě tu někde hledat. Navíc chci, aby věděli, že tu jsi se mnou.“ Zamračím se.

„Proč? Nejsem Váš majetek.“ Zavrčím.

„Protože jsi můj.“ Odtuší. Zamračím se ještě víc, ale nechám to raději až na pokoj, kde budeme mít soukromí. Ubytuje nás v jednom apartmá o několika pokojích až nahoře. Celou dobu mě ty ženské skenují pohledem a jeho taky. Jsem z toho tedy dost nervózní. Všichni se pak nasoukáme do výtahu. Bodyguardi stojí před námi, takže jsme až v zadu. Grey toho využije a svou rukou přejede po mém zadku. Seknu po něm zamračeným pohledem. Jen se na mě usměje a znovu dá ruku na můj zadek. Chci mu ji odstranit, ale chytí mi ji druhou rukou. Přitáhne si mě do náruče.

„Pusť mě.“ Zasyčím tiše. Ani mu nestojím za odpověď. Jen se skloní a dravě mě políbí. Chci ho odstrčit, ale mé vlastní tělo mě zrazuje. Přistihnu se, že mu na polibky odpovídám stejně hladově. Pustí mě až v našem patře. Tedy z polibku a mou ruku. Svou ruku přesune z mého pozadí na bok, za který si mě přitáhne ke svému boku. Takhle spolu vystoupíme. Odvede mě do našeho apartmá. Vejdu dovnitř před ním, protože mě donutí. Musím se zastavit na prahu a jen zírat. Tak luxusní apartmá jsem ještě neviděl.

„Hneš se dovnitř? Rád bych za námi zavřel.“ Ozve se za mnou Grey. Vejdu tedy dovnitř a svou tašku položím na nejbližší křeslo. Dám si ruce do kapes a nevím, co mám vlastně dělat. Grey vejde za mnou a zavře dveře. Bodyguardi to tu zatím celé prolezli.

„Čisto, pane. Budeme v našem pokoji, kdybyste něco potřeboval.“ Grey kývne.

„Nic nepotřebuji, odpočiňte si chlapy.“ Oba jen kývnou a odejdou do jiné části apartmá. Podívám se na něj.

„Co to má všechno znamenat? Proč jste kruci chtěl, abych jel? A nedělám si iluze, že tu nějakou schůzku máte.“ Zavrčím rozčileně. V klidu se usadí. Své pěstěné ruce přesune na opěradla. Kouká na mě podivným pohledem.

„Jak jsem řekl před hotelem. Jsi můj.“ Zamračím se ještě víc.

„Co tím kruci myslíte?!“

„To, co jsem řekl, André. Nebo jsi snad hluchý?“ Najednou vstane a předá mi papíry v deskách. Vezmu si je, posadím se do křesla a zamračím se.

„Smlouva o mlčenlivosti? Na co asi?“ Nechápu. Nakloní se ze zadu ke mně.

„Na to, abys nikde nevykládal, co spolu děláme.“ Zašeptá mi do ucha. Otočím se k němu.

„A co bych asi tak vykládal, když nic nebude?“ Pozvednu obočí. Tiše se zasměje.

„Podepiš to.“ Doporučí mi. Chvíli se mu dívám do očí. Je v nich takový žár, taková touha, že to pod tíhou toho pohledu podepíšu. Vezme si jednu kopii a založí. Poté se otočí zpátky ke mně a já mám najednou pocit, že jsem udělal chybu, když jsem to podepsal.

„Z jakého důvodu jsem to měl podepsat? Jestli si myslíte, že s Vámi vlezu do postele, tak se mýlíte.“ Prsknu. Jen se tiše zasměje, přejde ke mně a nakloní se nade mnou. Zadržím dech, když ucítím jeho vůni smíchanou s jeho pižmem. Krucinál. Nehraje fér a to mě vytáčí.

„Budeš mě prosit, abych si tě vzal.“ Zvedne jednu ruku a pohladí mě po tváři. Polknu.

„Greyi, nejsem na prodej a nehledám povyražení.“ Odtuším a přejdu k tykání, když on taky.

„To je v pořádku, také nehledám povyražení.“ Zašeptá a políbí mě. Tentokrát je jeho polibek jemný. Jen mě ke konci kousne do spodního rtu. Zrychleně dýchám a mám pootevřené rty. Usměje se na mě.

„Zaujal si mě, už když jsi přišel na ten rozhovor. Ten článek byl dobrý.“ Pochválí mě. Pozvednu obočí.

„Ty jsi to četl?“ Kývne.

„Ano, ten časopis jsem si koupil.“ Jen kývnu a pozoruju ho.

„Samozřejmě ti musíme nakoupit lepší oblečení. V tomhle se mnou nikam nemůžeš.“ Sjede mě pohledem.

„I když jsi v tom neskonale sexy.“ Zavrní.

„Tohle mám jen, abych tě popíchnul.“ Uculím se, vstanu z křesla a s taškou v ruce se přesunu do ložnice, kde si vybalím. Následuje mě. Cítím, jak po mě přejíždí pohledem. Při vybalování se i převléknu, takže tu chvíli pobíhám jen v trenýrkách. Odhalím tak nespočet tetování po celém těle. Hlavně tedy japonského draka přes celá záda. Už si chci natáhnout triko, když se mi natiskne na záda a obejme mě. Polknu a ze ztuhlých prstů mi vypadne triko.

„Chci tě.“ Zašeptá mi ochraptěle do ucha. Rukama začne bloudit po mé odhalené hrudi, až jednou zajede do mých kalhot. Zrychlí se mi dech a já zasténám. Pak si ale uvědomím, co tu dělám, a okamžitě se vyvleču z jeho pevného objetí. Otočím se na něj a dívám se mu do očí.

„Ne. Neskočím s tebou hned do postele.“ Zavrčím. Povzdechne si.

„Oba to chceme, tak v čem je problém?“ Pozvedne obočí.

„Greyi, nevím, jak to chodí u vás boháčů, ale my chudí do postele hned nejdeme, když nám jde o vztah. A nejsi kurva, samozřejmě.“ Zamrká na mě a uculí se.

„Takže, když tě vezmu na rande, tak budeš můj?“ Zavrní.

„Vztah je rozhodnutí dvou lidí. Ty jsi ještě s nikým nechodil?“ Tiše se zasměje, znovu ke mně přejde a vezme mě za ruku.

„Do teď jsem jen šukal, zlato.“ Zavrní. Snažím se mu vytrhnout ruku, abych se mohl obléct, ale nepustí mi ji. Zamračím se na něj. Vytáhne z kapsy nějakou krabičku, otevře ji a nasadí mi prsten? Nechápavě se na něj podívám.

„Abych věděl, kde jsi. Monitoruje to i tvé životní funkce.“ Vytrhnu mu ruku a snažím se ho sundat, ale nejde to.

„Sundat ho můžu jen já, zlato. Říkal jsem ti, že budeš můj.“ Uculí se a nechá mě o samotě. Prohrábnu si frustrovaně vlasy, ale konečně se obléknu. Do kapsy u kalhot si zasunu peněženku a telefon a vrátím se zpátky do místnosti s křesly. Grey sedí v jednom z nich a se zájmem listuje nově vydaným časopisem.

„Můžeš mi ten zatracený prsten sundat?“ Požádám ho. Podívá se na mě.

„Ne.“ Odpoví mi prostě.

„Proč?“ Zamračím se.

„Protože chci vědět, že jsi v pořádku, když nebudeš se mnou.“ Odpoví mi prostě a skloní se znovu k časopisu. Znovu si prohrábnu už tak rozcuchané vlasy.

„Greyi, nevím, co to tady hraješ za hru. Můžeš mít, koho chceš. Proč zrovna já?“ Posadím se naproti němu. Znovu se na mě podívá a pozvedne své pěstěné obočí.

„Protože jsi mě zaujal. Nevlezl si mi hned do postele. Ta facka byla mimochodem moje první facka v životě.“ Zůstanu na něj zírat.

„Takže kdybych se nechal ošukat hned v kanceláři, tak bys mě nechal na pokoji?“ Uchichtne se.

„Nemyslím si.“ Najednou vstane, přesune se ke mně a nahne se ke mně. Rukama se opře o opěrky křesla. Polknu a zakloním se, abych mezi námi vytvořil alespoň nějakou mezeru.

„Greyi, nechci, aby si mysleli, že jsem s tebou pro peníze.“ Zašeptám to, co mě tak tíží. Pohladí mě po tváři a políbí mě.

„S tím nic neuděláš. Budou si to myslet a osočovat tě. Ale zvládneme to spolu.“ Kousnu se do rtu.

„Tohle fungovat nebude.“ Zavrtím hlavou a pokusím se vstát. Nedovolí mi to. Znovu mě vtáhne do polibku. Snažím se tomu bránit, ale mé tělo mě samo zrazuje. Oplácím mu polibky. Cítím, jak se usměje, vytáhne mě na nohy a obejme mě. Nechám se a obejmu ho kolem krku. Asi jsem se zbláznil, protože jsem se přestal bránit těm pocitům. Využije toho a stáhne mi triko. Já mu zatím rozepnu košili a dlaní přejedu po jeho hrudi. Vzdychne mi do úst. Využije toho, že se zajímám o jeho hruď a rty sjede na můj krk, který začne pomalu okusovat. Zasténám.

„Greyi.“ Odtáhne se ode mě a prohlíží si mě.

„Chceš to?“ Kousnu se do rtu a po chvíli kývnu.

„Chci.“ Okamžitě mě vezme za ruku a odtáhne zpátky do ložnice. Začne mě svlékat. Nebráním se a svlékám zase jeho. Zastaví mě, když už je jen v trenýrkách a já také. Zrychleně dýchám a prohlížím si jeho vypracované tělo. Tiše zasténám. Uculí se, shodí mě na postel a vyhoupne se nade mě. Najednou cítím jeho ruce a rty úplně všude. Sténám a nastavuju se jeho rukám. Je to už dlouho, co jsem s někým byl. Netrvá dlouho a ucítím ve svém zadečku jeho neposedný prst. Zasténám a pohnu se proti němu. Zavrní a přidá ještě dva, než je spokojený. Sténám, zvlášť když najde ten malý hrbolek uvnitř a já uvidím hvězdičky.

„Uvolni se.“ Zašeptá a ucítím, jak do mě začne pronikat. Zasténám tentokrát bolestí. Skloní se ke mně a políbí mě. Oplatím mu polibek. Usměje se na mě a plynulým pohybem do mě pronikne až po kořen. Chvíli se nehýbe, aby mi dal čas si zvyknout. Když už je to na mě dlouhé, pohnu se sám. Zasténá a přirazí proti mně. Zasténám, přitáhnu si jeho rty a ukradnu si je. Oplácí mi polibky a po chvíli se jeho pohyby zrychlí. Vycházím mu vstříc v jeho rytmu. Najednou sáhne mezi nás a v ruce sevře můj penis.

„Greyi.“ Zasténám a prohnu se. Během chvíle mě dovede k vrcholu a tím i sebe. Jakmile totiž vyvrcholím, sevřu v sobě jeho penis a tím ho pošlu do výšin. Svalí se udýchaně na mě a políbí mě. Obejmu ho kolem krku a oplatím mu polibek. Pak se najednou pohne, aby ze mě vyklouzl. Svalí se na bok vedle mě. Přitáhne si mě k sobě do náruče. Nechám se a tulím se k němu. U jednoho milování to samozřejmě nezůstane. Nechá mě až někdy po půlnoci. Unaveně se k němu přitulím a usnu ani nevím jak.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: super

(Aky, 8. 12. 2021 23:10)

TAk nevím komu fandit Andrému, že ulovil fakt kousek do vitriny nebo Greyovi... hmmm tak uvidíme, počkám si na další dílek. podle mě je Grey hodně hrrr a moc zvyklý mít vše na co si ukáže (shrnutý i minulý díl) budu čekat na další dílek :) moc krásné :)