Můj svět fantazie

Po pěti minutách se ozval signál a všichni jsme vykročili do šera lesa. Erik se mlčky drží při mně a rozhlíží se kolem sebe. Také se rozhlížím, ale vidím jen samé stromy. Dokonce nezpívají ani žádní ptáci. Všude je mrtvolné ticho a klid. I Samael se podivně stísněně rozhlíží. Jen Lucifer jde pořád za nosem, občas si zkontroluje zápěstí. Vlastně nás vede.

„Ty Lucifere, kam nás vlastně vedeš?“ Ozvu se po chvíli, kdy nevidím okolo nás žádného z lovců.

„Za tím démonem.“ Odtuší. Zamračím se.

„Ale my na démona nejsme vybavení.“ Zarazí se Richard.

„A kdo říká, že s ním budete bojovat?“ Pozvedne obočí Lucifer. Přivřu oči.

„Tak tohle byl tvůj plán celou dobu, co? Určitě si ho pustil z toho svého pekla, aby nás mohl zabíjet, co?“ Zavrčím nenávistně. Pobaveně se na mě podívá.

„To rozhodně ne, drahý Simone. Toho démona si zpacifikuju sám.“ Odtuší a pokračuje v cestě.

„Křivdíte mu, Lucifer není takový, jak si myslíte.“ Podívá se na nás Samael a následuje Lucifera. Podíváme se po sobě.

„Proč by nás k němu vedl, když ví, že bychom si to dali dohromady?“ Ozve se Erik. Lukáš přešlápne.

„Má pravdu. To nedává smysl.“ Povzdechnu si a stisknu si kořen nosu.

„Dobře, ale proč nás oddělil od dalších lovců?“ Poukážu. Marek pokrčí rameny. „Protože je nezná a nevěří jim?“ Uznám, že by mohl mít pravdu.

„Dobře, tak jdeme, uvidíme, jak se to vyvrbí.“ Povzdechnu si a dohoníme ty dva před námi. Samael se na nás usměje a rozhlíží se kolem sebe. Také se rozhlédnu a po chvíli se zastavím. Lucifer si toho všimne a pozvedne obočí. Pokrčím rameny na nevyslovenou otázku.

„Někdo nás sleduje. Cítím na sobě oči.“ Tiše vysvětlím. Lucifer se zamračí a rozhlédne se kolem sebe. Pak se podívá na zápěstí a zavrtí hlavou.

„Ten démon to není.“ Potichu. Zamračím se a kluci se také začnou rozhlížet. Podívám se na Erika, ale ten zavrtí hlavou. Takže duch to není.

„Jak dlouho nás to sleduje?“ Zašeptá Lukáš. Pokrčíme shodně rameny.

„Tak to nevím, všiml jsem si toho až teď.“ Potichu mu vysvětlím. Kývne, že mě slyšel a zamíří do křoví, kde se něco pohnulo. Mlčky ho napodobíme a vyčkáváme. Samael tolik trpělivosti nemá.

„Tak vylez, víme, že nás sleduješ!“ Křikne podrážděně. Chvíli se nic neděje. Pak z křoví vyleze nějaká obludka. Vypadá na první pohled jako vlk, jen má na hlavě rohy a rudé oči. Pozvednu obočí.

„Proboha, co to je?“ Ozve se Richard.

„To je démonský vlk. Jeden nám utekl těsně po té, co zmizel ten démon.“ Ozve se Lucifer a podívá se na psa. Ten zakňučí, stáhne ocas a bojácně se přikrčí.

„No dobře, odpustím ti to, ale jen proto, že si pronásledoval uprchlíka.“ Přejde k němu a podrbe ho za uchem.

„Můžeme pokračovat?“ Ozve se Samael. Lucifer kývne a tak se vydáme zase na cestu. Už jdeme skoro další hodinu, když najednou Lucifer zastaví. S kluky se podíváme na sebe.

„To už jsme u něj?“ Zašeptá Samael a podívá se na polorozbořenou chatku uprostřed mýtiny. Kývne.

„Je tam vevnitř.“

„Máte nějaký plán?“ Ozvu se. Lucifer se na nás podívá.

„Vy tu zůstanete. Já jdu dovnitř.“ Zamračím se na něj.

„Je blbost, abyste tam šel sám. I když jste vládce pekla, nejste superman.“ Zavrčím podrážděně. Samael si stoupne mezi nás.

„Nehádejte se. Půjdu s ním, Simone.“ Kývnu.

„Dobře, zatím zůstaneme venku. Když nevyjdete do hodiny a půl, jdeme za vámi.“ „To zní fér.“ Podívá se na Lucifera. Zamračeně kývne.

„Dobře, tak jdeme.“ Odtuší a vydá se k chatě. Samael ho následuje. Mlčky se skryjeme a dáváme pozor. Vejdou opatrně do chaty. Podíváme se na sebe a mlčky vyčkáváme. Už čekáme skoro půl hodiny a stále se nic neděje. Po tři čtvrtě hodině začneme být nervózní. A po další půl hodině se začneme připravovat na vpád do chaty.

„Nemáme na to vybavení.“ Potichu špitne Lukáš.

„Já vím, ale pokusit se o to musíme.“ Ozve se tiše Richard. Přikývnu a oklikou tak, abychom nebyli vidět z chaty, se vydáme k ní. Trvá docela dlouho, než k ní dojdeme. Rozdělíme se na dvě skupiny a gesty se domluvíme, kdo půjde kudy. Nakonec si má skupina vezme zadní dveře a potichu se k nim vydáme. Erik se mi drží za zadkem. K nám se přidal i ten jejich pekelný pes. Dojdeme potichu ke dveřím a já je opatrně otevřu. Všude vládne jen samé ticho. Podívám se na ty za mnou a pak s hlubokým nádechem vejdu dovnitř. Erik je hned za mnou a přede mě se prodere ten pes. Nechám ho a jdeme potichu a opatrně za ním. Vede nás do nějaké podzemní chodby. U východu z ní se setkáme s druhou skupinou. Všichni se na sebe povzbudivě podíváme a vejdeme dovnitř za psem. Hlasy uslyšíme už skoro v půlce. Ale nic nás nemůže připravit na pohled, který se nám naskytne, když přijdeme blíž. Naštěstí si nás zatím nikdo nevšimne. Ale my si můžeme prohlédnout místnost a ty, co jsou v ní. Místnost je zařízena jako mučírna. Všude jen samé mučící starověké i nové nástroje. To je první, čeho si všimneme. To druhé je, že je tam Michael. Ale to není to nejdivnější. Je s ním Black a dokonce i nějaký démon a drží Lucifera a Samaela na natahováku! No fakt, nekecám. Oni chytli Lucifera a Samaela. Podíváme se po sobě a pak teprve začneme vnímat rozhovor. „Proč to děláš?“ Právě říká Lucifer. Michael si posměšně odfrkne.

„Proč? Drahý Luciferku, ty máš být v pekle! A ne se tady promenádovat jako kdyby se nic nestalo! Navíc, vážně si myslíš, že nechám jen tak, to, že si Samaela nedržíš hezky uvázaného u sebe?!“ Vrčí nepříčetně. Podívám se na Samaela na natahováku. Ten se mračí a chce něco říct, když se ozve Lucifer.

„Michaeli, vážně si myslíš, že to Otec neví?“

„Co?“ Pozvedne Michael obočí.

„To, že vraždíš lidi, co se snaží bojovat proti všemu, co zabíjí lidi.“ Odtuší Lucifer. Michael se začne smát, stejně tak i Black.

„Když se kácí dříví, lítají třísky. Oběti musí být. Víš, jak dlouho mi trvalo tohle všechno připravit?“ Zavrčí. Lucifer si posměšně odfrkne.

„Tak to nevím.“ Tohle Michaela nejspíš nasere, protože mu vrazí facku, až to mlaskne. V té chvíli se najednou objeví světlo a z něj vystoupí snad horda andělů. Vlastně archandělů.

„Michaeli, jsi předvolán před našeho pána!“ Ozve se jeden z nich a postoupí před Michaela s povytaženým mečem. Ten si posměšně odfrkne.

„Nevěřím ti! Můj pán mě pověřil úkolem. Dokud nebude splněný, nemám se ukazovat!“ Zavrčí skoro nepříčetně. Archanděl si to nenechá líbit, postoupí vpřed a drapne ho za ruku.

„Jdeme!“ Michael zavrčí, shodí mu ruku a začne na něj útočit. To se samozřejmě strhne v bitku archandělé proti Michaelovi, Blackovi a démonovi. Využiju toho, že si Lucifera a Samaela nikdo nevšímá a podél zdi se vydám je vysvobodit. Naštěstí si mě nikdo nevšimne a tak bez úhony se dostanu k nim.

„Co tady děláš?“ Zavrčí potichu Samael.

„Zachraňuju vám prdele.“ Odtuším a začnu je osvobozovat. Podaří se mi Samaelovi vysvobodit ruku, když se k nám otočí Black. Strnu v půli pohybu a koukám na něj. Zableskne se mu nepříčetně v očích a z bitky se vydá k nám. „Sakra, Samaeli dokážeš se z toho dostat?“ Kývne.

„Jasně, jen se nenech zabít.“ Podívá se na mě. Usměju se na něj a přejdu před natahováky, kam dorazil i Black.

„To jsem si mohl myslet. Kde je tenhle odpad, jsi i ty.“ Skoro zavrní. Pozvednu obočí.

„Proč nás zabíjíš?“ Zasměje se.

„Víš proč? Protože jste jen tlupa pitomců a ničíte to, o co se snaží démoni celé tisíciletí!“ Zavrtím hlavou.

„A co ten obraz, před kterým jsme tě zachránili?“ Jen se ušklíbne.

„Víš, jak dlouho mi trvalo tam lapit toho ducha?!“

„Ani to nechci vědět.“ Zavrčím. Ušklíbne se, v očích se mu šíleně zableskne a zaútočí na mě nožem. Uhnu mu a začnu s ním bojovat. Mezitím se Samael osvobodil a pomohl i Luciferovi. Ten se rozhlédne po bojišti a rovnou zamíří k démonovi. Popadne ho za ramena a strhne k zemi. Démon zařve bolestí a všichni najednou strnou v půli pohybu a dívají se na Lucifera. Možná až teď jsme si uvědomili, že je to vlastně vládce pekel. Lucifer najednou jakoby povyrostl, oči mu zrudli, objevila se jeho černá křídla a z jeho vlasů vyrostli dva rohy, dlouhý a zatočený. Popadl démona u svých nohou a hodil ho proti zdi. Démon znovu zařval bolestí a zhroutil se. Lucifer pokynul tomu svému vlkovi, který se vrhl na démona a popadl ho za ruku. Lucifer vzal nějaký předmět a otevřel portál do pekla. Pokynul vlkovi a ten se s radostí vrhl vstříc domovu s démonem v zubech. Lucifer se rozhlédl, drapl Blacka za rameno, kývl archandělům zřejmě na pozdrav a odešel portálem, který se po jeho průchodu zavřel. Podívám se na Samaela, který se na mě usměje a obejme mě. Trochu zaúpím, když se dotkne paže. Black mě stihl trochu pořezat, než ho Lucifer odvedl. Michael se na nás nepříčetně podívá a zařve. Než se k nám stihne vydat, drapnou ho dva archandělové a zmizí s ním v proudu světla.

„Co to sakra bylo?“ Ozve se Lukáš a vyjdou z chodby do místnosti.

„Co myslíš?“

„No, co tu vlastně děláme?“ Zamyslí se Richard. Podívám se na Erika, který mi pohled opětuje.

„Vy si nic z posledních dvou hodin nepamatujete?“ Ozve se Erik. Všichni tři shodně zavrtí hlavou.

„Tak pojďte, hledali jsme vás dost dlouho, zamotali jste se tady v podzemí, i když nevím, co jste tu dělali.“ Ozvu se a vezmu Erika za ruku. Stiskne mi ji a vydáme se ven z podzemí. Ti tři nás zmateně následují. Vymotáme se z lesa a vrátíme se k našim autům. Všichni už odjeli a jsme tu poslední. Asi si mysleli, že jsme padli za oběť. Pokrčím rameny, nasedneme do aut a rozjedeme se domů.

„Samaeli, proč si nic z toho nepamatovali?“ Pousměje se.

„Ze stejného důvodu, proč si na mě nevzpomínají. Ochrana jejich mysli. Vymazali jim paměť, vám nemůžou, protože jste moji partneři.“ Usměje se na nás. Kývnu a jedu domů vstříc nové budoucnosti s démonem po boku.